V poslední době se opakovaně na vlastní oči setkávám s podivuhodnými úkazy. Jsou příznakem dlouhodobé degradace fungování státní správy. Ta je sice ze setrvačnosti stále schopná jakž takž obsloužit zavedené agendy, ale když přijde na řešení problému nových, které přináší doba a na zavedení změn do praxe, skoro jisté dojde k průšvihu. O větších reformách ani nemluvě. Aby to bylo polopatické, vezmu typický příklad z praxe.

Typický průběh

Ministerstvo dostane politicky zjednodušené zadání připravit opatření ve prospěch čehosi. Jenomže většina schopných a matérie znalých úředníků již dříve znechuceně odešla nebo byla odejita během série politicky iniciovaných čistek nebo nedomyšlených plošných úspor a organizačních rošád. Úředníci, kteří zůstali na svém místě, jsou často ti, kteří nikdy nic nezkazili, protože prostě nic nedělali. A i těch pár schopných co zůstalo a o matérii něco ví, se dnes panicky bojí o místo. Úředníci nemají vizi delšího setrvání na svých pozicích. Na mnoha ministerstvech se tak dnes tragicky nedostává skutečné odbornosti a institucionální paměti. Navíc k rozvojové a odborné činnosti  úřadů často nejsou jiné peníze než ty z technické pomoci Operačních programů EU. Ano, souvisí to s neexistencí služebního zákona.

Výběrové řízení na tabulku

Výsledkem je, že úřady na mnoho běžných věcí nemají vlastní odborníky. Kvalitní odborné rozbory problémů, návrhy jejich řešení a implementaci si proto úřady nedokáží dělat samy (doma) s pomocí vlastních zaměstnanců. Musí proto kde co soutěžit cestou veřejných zakázek. Polopaticky řečeno a jen mírně přitaženo za vlasy, když úřad potřebuje naformátovat excelovskou tabulku nebo přeložit a sesumírovat poznatky přehledových studií do češtiny, vypíše na to výběrové řízení. Často placené z prostředků EU, což se počítá a zabijí se tak dvě mouchy jednou ranou.

Výběrové řízení

Jenomže výběrové řízení se ke zformátování tabulky zpravidla ani nedobere. Připravit výběrové řízení trvá ve spleti zákonů a podpisových koleček dlouho. Často jde o měsíce a rok či dva není výjimkou. A když už je vypsáno, často je kvůli pochybám zrušeno. A nebo se vše zadře v okamžiku, kdy nějaký neúspěšný uchazeč výsledek zpochybní.

Ani po vyhlášení vítěze není vyhráno. Vítězem se totiž často stává garážová firma, protože zakázky se soutěží na jediné kritérium - nejnižší cenu. Tím se úřad a úředníci zbavují rizika, že někdo bude ex-ante zpochybňovat účelovost jejich kritérií a ex-post zpochybňovat jejich hodnocení kvality nabídek. Ministerstva navíc mají problém už jen sepsat dostatečně jasné zadání, co vlastně přesně od zakázky chtějí. Není divu, že do takových výběrových řízení se solidní firmy nehrnou. Mají soudnost a nízkou kvalitou práce za podraženou cenou si nechtějí  kazit reputaci a navíc ještě mařit čas velkým papírováním spojeným s přípravou nabídky.

A i když to snad nakonec dobře dopadne, excelovská tabulka je kvalitně zformátovaná, je otázka, zda jí ještě někdo potřebuje. Navíc si veškeré prací získané know-how odnese externí zpracovatel. Na ministerstvu zůstane jen ta jedna naformátovaná excelovská tabulka. Na další formátování se proto bude muset vypisovat další výběrové řízení. Když se na něj podaří utratit peníze EU, budou mít mnozí ještě radost. Ale jinak je to celé k pláči.

A nějaká pozitivní IDEA na konec? 

Asi ta, že dokud si nedáme dohromady státní správu, není radno něco nového rozjíždět, jak varoval slavný pan Smrtka v Cimrmanově hře Posel z Liptákova.

IDEA Government Efficiency by IHNED.cz