Ceny bytů, především v hlavním městě, rostou jen umírněně. Respektive rostou „jen“ jednociferným tempem, protože po období prudkého růstu v minulých čtvrtletích došel kupcům dech a hlavně peníze. Doba prodejů se prodlužuje, prodávající jsou ochotni slevit.
Na cenový vývoj má vliv i systém prodejů nových bytů. V předprodeji (tedy v prvních fázích výstavby, případně ještě před zahájením samotné stavby) se v průměru prodá třicet až padesát procent všech nových bytů v rezidenčních projektech. U těch velmi atraktivních v žádaných lokalitách to může být i více.
Jaký to má dopad? Výstavba v průměru trvá zhruba tři roky, takže i když je ta nová cenově výrazně dražší než stará, ve chvíli, kdy se registrace prodeje objeví ve statistikách (tedy zhruba po oněch třech letech), ceny se zdají být více „přizpůsobené“ aktuálnímu trhu. V předprodeji navíc developeři často nabízejí zaváděcí ceny, které jsou o 5 až 15 procent nižší než v pozdějších fázích výstavby. Rozdíl ve statistikách mezi prodejní a nabídkovou cenou, který se pohybuje kolem 10–20 procent (podle lokality a stavu objektu), je tak částečně daný i tímto způsobem prodeje nových projektů.
Podle zkušeností prodávajících existují tzv. limitní hranice – jde o sedm milionů u malého bytu (donedávna to bylo pět milionů), středně velké byty (cca kolem 60 metrů) mají „limit“ deset milionů a ty velké, stometrové, se obecně prodávají s obtížemi, když se jejich průměrná cena vyšplhala k 16–18 milionům korun.
Co se dočtete dál
- Jak se vyvíjí ceny bytů.
- Proč zdražuje materiál a práce.
- Má cenu čekat na slevu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
