Představa, že technologický pokrok jednou provždy vymaže potřebu lidské práce, se vrací pravidelně – a zatím se nikdy nenaplnila. Kreativní destrukce pokaždé pracovní místa nejen brala, ale současně tvořila nová. Je dnešní doba jiná? Řada ekonomů si pod tlakem rychlého nástupu umělé inteligence a pokročilé robotiky myslí, že ano. Já ne. Pokud však tento sci-fi scénář domyslím do důsledků, není vůbec veselý. Stejně nebezpečná ovšem může být i preventivní příprava na nástup „konce světa, jak ho známe“, který nakonec vůbec nemusí přijít. Než si ukážeme proč, pojďme na krátký výlet do imaginárního světa, kde slovo „práce“ přestalo existovat.
Svět, kde práce ztratila cenu
Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee z MIT provedli již před více než deseti lety myšlenkový experiment. Představili si svět, ve kterém lidé sestaví superinteligentního robota, jenž dokáže jakoukoliv lidskou práci včetně budování nových robotů udělat lépe než člověk. Co by to znamenalo pro hospodářské vztahy?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
