Kdyby nás dnes při práci viděl Komenský, Karel IV. nebo kdokoli z mírně hlubší minulosti (stačilo by možná pár generací), došel by jistě k závěru, že odpočíváme. Vždyť drtivá většina společnosti již v původním smyslu nepracuje. Nepracuje rukama, nepoužívá svaly, hmoty se skoro nedotýká, a už vůbec se neživí tím, co nás skutečně živí: zemědělstvím.

My sice stále říkáme, že nás „živí“ ta či ona práce, ale to je archaismus. Práce nás platí, živí nás jídlo. Tedy zemědělství. A zemědělství se věnují dvě procenta celkové výroby. Zbytek nás se „živí“ něčím úplně jiným: povětšinou slovy. Nebo dotýkáním se strojů – tedy něčeho, co není živé. A živé nikdy nebylo. A už vůbec se neživíme plody naší práce.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jaký podíl ekonomiky dnes tvoří zemědělství?
  • Proč se moderní lidé živí slovy a znalostmi spíše než výrobou hmotných věcí?
  • Jak digitalizace a cloud mění pojetí práce a pracovního nasazení?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.