Kdyby nás dnes při práci viděl Komenský, Karel IV. nebo kdokoli z mírně hlubší minulosti (stačilo by možná pár generací), došel by jistě k závěru, že odpočíváme. Vždyť drtivá většina společnosti již v původním smyslu nepracuje. Nepracuje rukama, nepoužívá svaly, hmoty se skoro nedotýká, a už vůbec se neživí tím, co nás skutečně živí: zemědělstvím.
My sice stále říkáme, že nás „živí“ ta či ona práce, ale to je archaismus. Práce nás platí, živí nás jídlo. Tedy zemědělství. A zemědělství se věnují dvě procenta celkové výroby. Zbytek nás se „živí“ něčím úplně jiným: povětšinou slovy. Nebo dotýkáním se strojů – tedy něčeho, co není živé. A živé nikdy nebylo. A už vůbec se neživíme plody naší práce.
Co se dočtete dál
- Jaký podíl ekonomiky dnes tvoří zemědělství?
- Proč se moderní lidé živí slovy a znalostmi spíše než výrobou hmotných věcí?
- Jak digitalizace a cloud mění pojetí práce a pracovního nasazení?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









