Pozor na výkup minoritních akcionářů! Otevřený dopis pro předsedu vlády ČR ve věci rozdělení ČEZ

Vážený pane premiére, valná hromada ČEZ dne 1. června 2026 otevřela cestu k rozdělení ČEZ na státní „výrobní část“ a pro nezasvěcené nejasně popsanou „dceřinou společnost ČEZ“ k prodeji. Jasně však zaznělo, že do dceřiné společnosti budou včleněny obchod, distribuce elektřiny a plynu, které jsou v majetku ČEZ. A právě potenciální prodej distribučních sítí a jeho důsledky nás vedly k napsání tohoto dopisu.

Jsme si vědomi toho, že vláda avizovala ve svém programovém prohlášení stoprocentní kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ s tím, že to také usnadní očekávané masivní investice do budování nových zdrojů elektrické energie (plynových, jaderných atd.) a do energetické infrastruktury. Jsme přesvědčeni, že 70% kontrola nad výrobou je zcela dostatečná a že naopak výkup zbylých 30 % od minoritních akcionářů státu zkomplikuje všechny tyto investiční plány. V zásadě vidíme tři základní scénáře.

Zaprvé, „do not fix, what’s not broken“ aneb dosavadní kontrola státu nad ČEZ, ať už nad výrobou, či distribucí, je dostatečná a zvyšování podílu státu nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny ani na energetickou bezpečnost. Výkon a dividendy ČEZ naopak poskytují dostatečné prostředky pro financování jaderných bloků a transformaci energetické soustavy. V neposlední řadě vidíme výhodu současného „corporate governance“ v tom, že kontrola státu je dostatečná, zároveň veřejně obchodovaná část akcií přispívá k transparenci řízení takto velké firmy. Zkušenosti s řízením čistě státních podniků existují a nejsou vesměs dobré.

Zadruhé, v souladu s usnesením valné hromady ČEZ dojde k oddělení obchodu, distribuce elektřiny a plynu. Výnos použije ČEZ na výkup minoritních akcionářů, pravděpodobně se zajímavou prémií k současné ceně akcií. Cena akcií ČEZ je již teď na velmi vysokých úrovních, a to hlavně v porovnání se srovnatelnými evropskými energetikami, což je výsledkem spekulace několika málo českých „family office“ v souvislosti s očekáváním výkupu.

Jak jsme uvedli výše, dojde zbytečně k utracení významných finančních prostředků, které by mohly být použity k investicím do jaderného programu schváleného ČEZ, ale i programu útlumu uhelných zdrojů, výstavby plynových elektráren, rekonstrukce kogeneračních jednotek či posilování energetické infrastruktury (v rozsahu cca 2100 mld. Kč v dnešních cenách), a snížit tak tlak na státní rozpočet a daňové poplatníky.

Analýza Luďka Vainerta

Prodej „dcery“ ČEZ bude transakcí, která nemá ve střední Evropě obdoby

4. 6. 2026 ▪ 4 min. čtení

Zatřetí, v souladu s programovým prohlášením vlády a s usnesením valné hromady dojde k oddělení obchodu a distribuce. Usnesení valné hromady nicméně výslovně nepředjímá umístění minoritní části nově vzniklé společnosti (49 %) na kapitálovém trhu. Považujeme za žádoucí, aby k takovému ujištění došlo, a to nejen kvůli potřebné podpoře likvidity kapitálového trhu, ale i s ohledem na již výše zmíněný aspekt transparentního „corporate governance“, který obchodování na veřejných trzích přináší. Mimo jiné by to dobře „pasovalo“ na chystanou reformu 3. důchodového pilíře, neboť tato nová společnost by byla jistě vítanou investicí pro reformované penzijní fondy, protože stát dosud prostřednictvím ERÚ garantuje investorům do distribučních sítí prakticky bezrizikovou návratnost kapitálu do výše 8,3 % ročně.

Musíme si uvědomit, že již nyní v účastnických fondech čeští občané naspořili přes 300 mld. korun a tyto fondy vzhledem k nedostatku investičních příležitostí doma investují a financují tak naši konkurenci v zahraničí. Transakci lze strukturovat tak, že čeští občané a penzijní fondy budou mít k alokaci akcií distribuční firmy preferenční přístup. Firma tak sice bude prodána na kapitálovém trhu, ale zprostředkovaně českým občanům. Výnos z prodeje těchto 49 % nově vzniklé společnosti by se pak použil na všechny zmíněné nákladné investice v oblasti energetiky, a nikoli na zbytečný výdaj spojený s odkupem stávajících minoritních akcionářů ČEZ.

Jsme přesvědčeni o tom, že druhá varianta je nevýhodná pro občany, daňové poplatníky a obecně spotřebitele elektrické energie České republiky, prospěla by zřejmě jen minoritním vlastníkům ČEZ.

Pokud vláda nenajde odvahu celý projekt změny pro řadu nevyjasněných otázek ukončit, je schůdnou alternativou řešení uvedené v bodě tři. Pane premiére, budete-li mít zájem, jsme připraveni Vám náš návrh, včetně dalších podpůrných argumentů, podrobněji popsat na osobním setkání.

V úctě,

(V abecedním pořadí:)

Radim Dohnal (ekonom, finanční analytik, poradce v oblasti kapitálových trhů a fúzí a akvizic)

Mojmír Hampl (ekonom, předseda Národní rozpočtové rady, bývalý viceguvernér ČNB),

František Hrdlička (bývalý děkan Fakulty strojní ČVUT)

Michal Kurka (expert na správu investic a kapitálu)

Jana Matesová (ekonomka, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance)

Jaroslav Míl (energetik, bývalý předseda představenstva a GŘ ČEZ a zmocněnec vlády pro JE)

Jaromír Novák (energetik, bývalý GŘ EUROENERGY)

Jiří Rusnok (ekonom, bývalý guvernér ČNB)

Jiří Šťastný (energetik, bývalý GŘ distribuční společnosti Severočeská energetika a Operátora trhu s elektřinou a plynem)

Zdeněk Tůma (ekonom, bývalý guvernér ČNB)