Představte si, že si chcete koupit nové auto. Vyrazíte do autosalonu a najdete tam vozy různých velikostí, barev, technologií i cen. Protože víte, že koupí celý příběh teprve začíná, nezajímá vás jen pořizovací cena, ale také spotřeba, náročnost údržby a celkové provozní náklady. Jenže žádný vůz není ten pravý. Jeden je příliš malý, jiný drahý. U dalšího nevíte, zda se vám vejde do garáže, následující vetuje zbytek rodiny – prý při provozu příliš znečišťuje vzduch.

Pak vám prodejce nabídne skvělý obchod. Můžete si objednat auto, které se sice zatím nevyrábí (na výrobě podobných aut pár firem pracuje, ale některé si na tom již vylámaly zuby), není jasné, kolik bude stát (konkurence tvrdí, že hodně), a nikdo neví, jaké bude mít provozní náklady. Zatím není zřejmé ani to, zda bude k dodání za pět, nebo za deset let. Ale prý to bude opravdu báječné auto.

Nevím, kolik lidí by taková nabídka přesvědčila. Podobnou cestou se však náš stát vydává v energetice. Nejde tak o stovky tisíc za auto, ale o stovky miliard korun.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik budou skutečně stát dva nové bloky v Dukovanech.
  • Jaká bude cena elektřiny z nových jaderných zdrojů a kdo ji zaplatí.
  • Kolik malých modulárních reaktorů od Rolls‑Royce má stát v ČR.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.