O zestátnění ČEZ je rozhodnuto. Kdo na porcování energetického obra vydělá?

V souvislosti s očekávaným zestátněním ČEZ se objevily s ještě větší intenzitou otázky, jaká je vlastně férová hodnota akcie ČEZ a zda ti, kdo akcie vlastní, je mají dále držet, nebo se jich raději zbavit. Ty v červnu oscilují kolem hodnoty 1200 korun za kus. Proč ji trh stanovuje právě na této hodnotě? Napovědět může zajímavý rozdíl v názoru analytiků, rozdělíme-li je na dva tábory podle jejich působiště.

Na základě odhadu férové ceny ČEZ optikou mezinárodních portálů, jež se opírají o doporučení zahraničních analytiků, vidíme jednoznačnou převahu doporučení akcie ČEZ nyní prodat. Podle analytiků Wall Street je střední predikovaná cena 960 korun. Portály Marketcreener.com nebo Tradingview.com předkládají doporučení naprosté většiny analytiků prodat, konkrétně u druhého jmenovaného se uvádí 11 analytiků, z nichž osm doporučuje akcii prodat a jen tři držet.

Domácí analytici, oproti tomu, ve větším měřítku považují současnou hodnotu za hodnou investování. Na rozdíl od zahraničních kolegů totiž nepovažují faktor státu za tržní riziko, a proto budoucí hodnotu nediskontují. Naopak vycházejí z domácí zkušenosti, že soukromí hráči vždy nakonec veřejný sektor „vyždímají“.

Grafika uvnitř

Bojí se zahraniční fondy plánu na zestátnění ČEZ? Globální správce kapitálu se ve velkém zbavoval akcií energetické firmy

23. 6. 2026 ▪ 4 min. čtení

Zajímavé také je, že tato dichotomie se naplno nerozjela s různými avízy zestátnění ČEZ. Spouštěčem byla až zmínka Karla Havlíčka, nyní ministra průmyslu, o vyčlenění 250 miliard korun na odkup. Tento výrok byl jasně kurzotvorný, když stanovil pásmo aktuální tržní ceny, k němuž si investoři připočítávají prémii zhruba 20–25 procent.

Cena akcií tak od toho výroku rostla bez ohledu na fundamenty. Minoritní akcionáře tím potěšila. Ne tak hypotetického dobrého hospodáře, který má ČEZ vykoupit.

Z tohoto úhlu pohledu se jediná veřejně obhajitelná cesta pro výkup za takovouto či vyšší cenu může jevit pouze situace, kdy se státu podaří vydělat oněch 250 miliard na prodeji 49procentního podílu v nově vzniklé společnosti. Ta se však zabývá pouze distribucí a prodejem elektřiny, nikoli její výrobou.