Charles Darwin nebyl charizmatický řečník ani člověk, který by si zakládal na veřejném vystupování. Přesto patří k nejzajímavějším osobnostem historie. Ne proto, že by uměl strhnout publikum, ale proto, že uměl pozorovat, klást přesné otázky a vidět souvislosti, kolem nichž ostatní prošli bez povšimnutí.
Být zajímavý a úspěšný neznamená pořád zářit, bavit ostatní a působit sebejistě, zpravidla stačí méně okázalé věci, jako umět opravdu vnímat druhého člověka, ptát se a nebát se vstoupit do rozhovoru, i když se na to člověk úplně necítí. Jenže mnoha lidem v tom brání vlastní hlava. Co skutečně stojí za obtíží stát se v rozhovoru otevřenějšími, živějšími a přitažlivějšími?
Komunikace, jež je klíčem k úspěchu, není vrozený dar, který člověk buď má, nebo nemá. Je to dovednost, a stejně jako každá jiná dovednost slábne, když ji člověk netrénuje, vyhýbá se jí nebo ji pokaždé předem vyhodnotí jako selhání. Právě tady se skrývají sabotéři v podobě kognitivních zkreslení, jde o nenápadné myšlenkové návyky, kvůli nimž lidé rozhovor často pokazí ještě dřív, než vůbec dostane šanci se přirozeně rozvinout.
Co se dočtete dál
- Čemu lidé během komunikace nejčastěji věří, čím sami sebe sabotují a jak z toho ven.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
