Ve starém Siamu byl bílý slon považován za posvátné zvíře a symbol královské moci. Vlastnit bílého slona mohl jen ten, koho se král rozhodl obdarovat nejvyšší přízní a statusem. Tak vznikla legenda, podle níž siamští panovníci darovali bílé slony výhradně nepohodlným dvořanům. Dar vypadal jako pocta, ve skutečnosti se však stával těžkým břemenem. Zvíře nebylo možné využívat k práci a nebylo možné se ho ani zbavit. Bylo však nutné ho krmit, živit a obklopovat zvláštními poctami. Tak se „dar“ měnil v povinnost, která majitele postupně přiváděla na mizinu a stávala se jeho prokletím.

Vtíravé a vyčerpávající myšlenky neboli ruminace se v mnohém podobají takovému siamskému slonovi. Na první pohled vypadají jako užitečná snaha mozku všechno promyslet a srovnat si věci v hlavě. Ve skutečnosti ale berou ohromné množství sil, aniž by nakonec vedly k vyřešení problému. Proč se tedy mozek znovu a znovu vrací ke stejným úzkostným myšlenkám? Jak odlišit užitečnou analýzu od vyčerpávající myšlenkové smyčky? A je vůbec reálné zbavit se něčeho, co se stalo břemenem?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co jsou to přesně ruminace a proč k nim vůbec dochází.
  • Jak se s vtíravými a vyčerpávajícími myšlenkami popasovat.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se