Nějak jsme zapomněli na muže. Jejich psychické zdraví trpí a nepřichází pomoc

Existuje legenda, že Alexandr Makedonský si přál být pohřben v prázdné rakvi. V jeho době pohřeb odpovídal společenskému postavení a statusu zemřelého a zpravidla zahrnoval luxusní předměty. Alexandr mohl počítat s nejokázalejším pohřbem, přesto se rozhodl odejít do říše Háda s prázdnýma rukama, aby zdůraznil, že ani bohatství, ani slávu, ani moc si nelze odnést do světa mrtvých.

Je pravděpodobné, že toto morální poselství je až výtvorem pozdějších interpretací. Zároveň je to však silná připomínka pro dnešní muže, kteří žijí pod neustálým tlakem neúprosného maskulinního světa. Honba za úspěchem, statusem, penězi a silou často zakrývá únavu, osamělost a vnitřní utrpení. Přiznání této zranitelnosti může být projevem skutečné statečnosti a mimořádné odvahy.