Nejednou asi mnohé z nás napadlo, zda politici to, co říkají nebo za čím stojí, myslí skutečně vážně, nebo aspoň do jaké míry tomu tak je. Část jistě ano, ale předvolební soutěž má některé své tendence, které i ekonomická teorie umí docela dobře pojmenovat.

Klasika z trhů: když se firma aspoň trochu odliší, získá nad svým produktem částečnou moc, už není dokonale zaměnitelný. Jinými slovy: pokud zákazníky přesvědčíte, že jste aspoň trochu jiní nebo „stojíte“ jinde, vaše šance uspět vzroste, jelikož si aspoň částečně budete moci určovat podmínky, za nichž budete prodávat.

A roli to sehrává i v politickém boji, a to zejména v poměrném volebním systému, na rozdíl například od systému (většinového) amerického. Představme si situaci, kdyby se u nás všichni úplně na všem v politice shodli. Pak by se na tento trh vešlo podstatně méně jednotlivých aktérů (například stran) a výhodu by měl ten, který by se objevil jako první. Proto politici sledují imperativ najít nebo zdůraznit něco aspoň trochu jiného, a to v názorech, ve stylu vládnutí nebo třeba i v personách.

Nedělejme si tedy iluze: tomu, co propagují, nemusí vždy věřit ani podle toho jednat. Motivaci prosazovat „svůj“ světonázor často přebije motivace ekonomická, kariérní a mocenská (být ve sněmovně, mít tým nebo mít nějaký vliv). Diferenciace přitom nemusí být nijak křiklavá: „shodneme se na většině základních věcí“ (čti: máme koaliční potenciál), „ale specificky hájíme právo aspoň na trochu lásky pro všechny“ (čti: to je naše přidaná hodnota a v tom jsme jiní). Tržní optikou: vyrábíme také mléčnou čokoládu, jen jí dáme jiný tvar a pár oříšků navíc. A politik bez diferenciace je jako čokoláda bez obalu: možná je poctivá, ale v regálu si jí nikdo nevšimne.

Prosazovat něco, čemu sám úplně nevěřím, může být racionální kalkul, zejména pokud to ve mně neudělá zásadní vnitřní rozpor. Mnohé politické soudy a ideje navíc nejdou snadno ověřit nebo jsou svou povahou neověřitelné. A přiznejme si, že politická i postpolitická kariéra umí zaplatit nejednu hypotéku a polechtat ambice být viděn a slyšen, i když to občas znamená hájit něco, co si nutně tak úplně nemyslím.

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist