Zásobníky zemního plynu v Česku jsou aktuálně naplněné ze 75 procent, přičemž loni v září ale jejich zaplněnost přesahovala 90 procent. Současný unijní průměr přitom činí 68 procent, což odpovídá vytížení rezervoárů našich jižních sousedů. To Německo má naplněno jen 57 procent skladovací kapacity a Slovensko dokonce pouhých 53 procent. Šťastni jsou Poláci s více než 98 procenty či některé severské země, kde mají zásobníky také zaplněny z více než devíti desetin.

Šermuje se srovnáními, jakože se zásoby zemního plynu v EU nachází na nejnižší úrovni za posledních 15 let nebo jak blízce se letošní situace podobá té z podzimu 2021, kdy Moskva začala utahovat kohoutky z důvodu, který jsme se měli dozvědět až v únoru následujícího roku. Letos však jsme na komplikace tohoto druhu připraveni alespoň o něco lépe než před pěti lety. Od té doby byla v unii uvedena do provozu desítka nových LNG terminálů a naše plynovody byly vybaveny pro reverzní tok, plyn si tedy můžeme „šérovat“ napříč Evropou.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se změnila zaplněnost zásobníků plynu v Česku a v EU?
  • Jak se liší zásobníky v Německu, Slovensku, Polsku a severských zemích?
  • Jak funguje trh s plynem a proč obchodníci nakupují v létě?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.