Bitva o důvěru v americké státní dluhopisy. Fed rozhoduje o úrokových sazbách

Ve dvou dnech po sobě svádějí dva nejmocnější muži amerických financí stejnou bitvu, každý na jiné frontě. V úterý vysvětloval ministr financí Scott Bessent Kongresu, proč si Amerika půjčuje nejdráž za devatenáct let. Ve středu večer rozhoduje o sazbách centrální banka Fed. A jde jim o totéž: přesvědčit soukromé i zahraniční kupce, že americký státní papír je stále bezpečný přístav.

Bessent volí odkupy. Zavedl a po vlažné reakci trhu už dvakrát zvýšil objem operace na podporu dlouhodobých dluhopisů. Sám ji v nedávném rozhovoru popsal spíš jako poselství investorům: „Máme velkou sadu nástrojů. Částečně jde o signalizaci – ukázat, že podle nás výnosy neodrážejí fundamenty.“ Trh ale zřejmě čeká na větší bazuku.

Fed na to jde sazbami. Trh čeká jejich zvýšení a Robin Brooks, dřívější hlavní devizový stratég Goldman Sachs, k tomu podotýká: nejde primárně o boj s inflací, ale o signál držitelům dlouhých dluhopisů, že je centrální banka nehází přes palubu.

Komentář

Evropané postupně stahují zlato uložené po generace v USA. Proč jedna země s obřím zlatým pokladem zvolila jiný postup?

8. 9. 2026 ▪ 5 min. čtení

Snadné to nebude. Stav amerických státních financí je horší než u řady zemí v Evropě. Letošní deficit rozpočtu má být 5,8 procenta HDP a za deset let 6,7 procenta. Výdaje na úroky už přesahují bilion dolarů ročně a jsou vyšší než výdaje na obranu. Kromě tohoto zjevného problému je ve hře ještě jeden méně nápadný, ale podobně vážný: důvěra. Po zmrazení ruských devizových rezerv v roce 2022 mnoho států raději kupuje zlato. Benn Steil z Council on Foreign Relations to shrnul číslem: před devatenácti lety drželi tři čtvrtiny amerických státních dluhopisů kupci, kterým byla cena celkem lhostejná. Dnes je to 43 procent. A ti zbývající vyžadují vyšší výnos, aby koupili.

Z pohledu investora je však dobré mít na paměti, že i přes jasný dlouhodobý trend se mohou trhy v kratším období vyvíjet i zcela opačně. Akciové trhy se již desetiletí opírají o „Greenspanův put“, tedy záchranu padajícího trhu neomezenou kapsou centrální banky. Stejný arzenál jde nasadit i na dluhopisy, Japonsko o tom ví své.