V debatě o budoucnosti platformové práce se pozornost upírá především na řidiče a kurýry z aplikací typu Uber, Bolt nebo Wolt. Nový legislativní balík připravený ministerstvem práce a sociálních věcí se ale v jedné ze svých nejdůležitějších částí samotné regulace digitálních platforem dotýká jen okrajově. Podstatnější může být doprovodná změna definice závislé práce, tedy pravidel, podle nichž se posuzuje běžná spolupráce firem s živnostníky.

Návrh zavádí vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. Zjednodušeně řečeno: pokud spolupráce s platformou vykazuje znaky závislé práce, bude se předpokládat, že jde o zaměstnání. Platforma, případně zprostředkovatel typu provozovatele flotily, pak bude muset prokázat opak. Důkazní břemeno se tedy obrací. Podstatné je, že tato domněnka nemá hrát roli jen v soudním sporu, ale také při kontrolách inspekce práce. Návrh zároveň počítá s tím, že odpovědnost nepůjde jednoduše přesunout na prostředníka. V řadě situací se má uplatnit společná a nerozdílná odpovědnost platformy a zprostředkovatele.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké důsledky přinese redukce znaků závislé práce?
  • Jak změna ovlivní běžné firmy spolupracující dlouhodobě s OSVČ?
  • Jak nová pravidla promění praxi inspektorátů práce a soudů?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.