Plán ministryně financí Aleny Schillerové zní jasně: zvýšit schodek státního rozpočtu, abychom ho pak snáze snížili. Přitom druhá část plánu nezní zrovna věrohodně. Zvláště proto, že vláda změnou zákona zásadně oklešťuje pravidla rozpočtové odpovědnosti omezující růst dluhu.

Moc věrohodný není ani závazek vlády držet každoroční deficit veřejných financí pod hranicí tři procenta HDP, stanovenou unijními maastrichtskými pravidly. Znepokojení, zejména na straně těch, kteří v budoucnu budou ze svých daní náklad na dluh platit, je namístě a ekonomická logika se ve vládním plánu nehledá snadno. 

Začněme od „pevného bodu“ deficitu pod tříprocentním HDP. Pro letošní rok vláda naplánovala schodek přesahující 300 miliard korun. Aby se tento deficit státního rozpočtu (veřejné finance zahrnují i další položky) udržel pod hranicí tří procent HDP, musel by český HDP vzrůst na více než 10 000 miliard korun. Reálné odhady se však pohybují kolem 9000 miliard, což znamená, že samotný schodek rozpočtu jde nad hranici tří procent. Paní ministryně tak zjevně spoléhá na to, že jiné části veřejného sektoru budou hospodařit se značnými přebytky a celkový deficit sníží.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jak chce vláda udržet deficit veřejných financí pod tři procenta HDP?
  • Jaký dopad má změna zákona o rozpočtové odpovědnosti na růst dluhu?
  • Které sektory veřejných financí mají pokrýt schodek?

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.