Před sedmdesáti lety byli Američané hluboce přesvědčeni, že jako technologicky nejvyspělejší země na světě mají před svým největším geopolitickým soupeřem, kterým byl tehdy Sovětský svaz, bezpečný náskok. Proto úspěšný start první družice Sputnik vyvolal takový šok. Soupeření o dominanci na poli umělé inteligence je z řady úhlů pohledu ještě důležitější, než byl závod o Měsíc. Přes všechny pozitivní dopady technologií vyvinutých pro kosmické lety má AI podstatně větší potenciál proměnit ekonomiku a také na ni jde výrazně víc prostředků. A to nejen absolutně, ale i z hlediska poměru k velikosti ekonomik. V největším rozmachu programu Apollo na vesmírné lety pracovala ani ne setina americké ekonomiky, nyní jen několik málo největších soukromých hráčů má v „AI banku“ kapitál přesahující dvě procenta HDP USA.
I přes enormní vynaložené prostředky a politickou podporu, kterou investice do AI mají, sílí v Americe obava, že dnešní geopolitický a ekonomický rival, komunistická Čína, ztrátu v závodu o AI rychle dohání.
Co se dočtete dál
- Jak se „vysávají“ nejlepší modely?
- Co chce prosadit americký ministr financí?
- Co může způsobit nedomyšlená regulace?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









