Pod novým vedením bude americký Fed pro finanční trhy méně čitelný

Ve smršti zasedání centrálních bank v minulém týdnu vynikl americký Fed. V jeho čele totiž debutoval Kevin Warsh. Jeho nominaci na tento post doprovázel politický tlak ze strany Donalda Trumpa na vedení centrální banky, pramenící z jeho preference nižších sazeb. Není tak překvapením, že nástup Warshe, jenž se během svého prvního mandátu v Radě guvernérů Fedu mezi lety 2006 a 2011 profiloval jako inflační jestřáb, byl spojován s představou, že měnová politika v USA bude vstřícnější k ekonomickému růstu. To se ale zatím nepotvrdilo. Centrální bankéři naopak čelí realitě, která více nahrává utahování měnové politiky.

Inflace se v USA posledních více než pět let soustavně drží nad dvouprocentním cílem. Měřená deflátorem soukromé spotřeby, respektive jeho meziroční změnou, v květnu navíc pravděpodobně dále zrychlila nad čtyři procenta, zatímco jeho jádrová složka roste meziročním tempem přesahujícím tři procenta. Nárůst inflace je patrný od loňské poloviny roku a odráží doznívající efekty cel i současný ropný šok. Přidáme-li k tomu silnou americkou ekonomiku a stabilizující se trh práce, návrat inflace ke dvěma procentům se zdá být v nedohlednu. To vnímá i početná skupina uvnitř Fedu. Hned devět z osmnácti členů klíčového výboru FOMC (včetně prezidentů regionálních bank Fedu) očekává, že se letos neobejdou bez alespoň jednoho zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. To je patrné z takzvaného dot-plotu, který vykresluje jednotlivé výhledy centrálních bankéřů pro úrokové sazby.

Nová éra pro Fed aneb Proč by české investory mělo zajímat, kolik stojí v Americe benzin

13. 5. 2026 ▪ 6 min. čtení

V něm ale chyběla jedna „tečka“, pravděpodobně právě Kevina Warshe, který odmítá naznačit budoucí kroky centrální banky. Ten totiž dlouhodobě prosazuje menší transparentnost Fedu. Do budoucna to zřejmě znamená méně vodítek pro trhy, složitější tvorbu konsenzu uvnitř banky a efektivně vyšší volatilitu na finančních trzích. Americký Fed tak zřejmě vstupuje do nové éry větší uzavřenosti, méně časté komunikace a menší čitelnosti v rozhodování o úrokových sazbách, které mají globální dopad.