Odchod Jürgena Habermase, jednoho z největších evropských myslitelů a veřejných intelektuálů mnoha posledních desetiletí, nepochybně stojí za hlubší reflexi, a to ať již s jeho dílem názorově souzníme, nebo ne.

Habermas, někdy považovaný za svědomí poválečného Německa, patřil k těm výjimečným postavám, pro něž filozofie nebyla pouze abstraktní disciplínou, ale formou racionálního diskurzu a veřejné odpovědnosti – pokusem dát myšlenkový tvar světu, který kvůli komplexitě vztahů a protikladů ztrácí schopnost sebeporozumění.

Zbývá vám ještě 95 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak Habermas definuje proměnu veřejného prostoru od buržoazní veřejnosti k současné fragmentaci.
  • Jaký je rozdíl mezi komunikativním a instrumentálním jednáním a proč to dnes souvisí s koloni­zací žitého světa.
  • Jak Habermas odůvodňuje legitimitu práva a politických norem skrze diskurzivní etiku.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se