Dražší ropa a plyn kvůli válce s Íránem mohou přes inflaci zdražit úvěry. To je očividné, ale prakticky nepředpověditelné, nevidíte-li do hlavy Trumpovi a neuhádnete-li vývoj na bojišti a rozsah zdražení energií. Pokud by vás zdražení financování mělo zasáhnout, bude lepší soustředit se na prostředí, do kterého by komoditní šok přišel, a na asymetrii, která z možných výkyvů úrokových sazeb plyne. A zařídit se podle toho včas.

Už dva roky sledujeme naprosto protichůdné čtení inflačních rizik, resp. jak peníze plní či neplní funkci uchovatele hodnoty, mezi trhem drahých kovů a trhem úroků. Na tom prvním běží drama zhodnocení v desítkách procent za rok a příběhů o horečných nákupech ve fyzické podobě, a to pod argumenty tzv. Debasement Trade, tedy peníze ztrácí a budou ztrácet kupní sílu kvůli rychle rostoucím dluhům, mizejícím bariérám jejich přílišného růstu a neadekvátním úrokovým sazbám. Naproti tomu úrokový trh působil do minulého týdne jako zenový mistr, kdy se tržní sazby měsíce držely v úzkém rozpětí pouze desítek bazických bodů. Skok v sazbách v posledních dnech mimo pásmo může být budíčkem z meditace.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký vliv by mělo zdražení energií na inflaci a úrokové sazby.
  • Proč trhy zlata a trhy úroků vysílají protichůdné signály.
  • Jaká asymetrie úspor a ztrát plyne z rozhodnutí zamknout si sazby na delší období.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.