Za měsíc oslaví ekonomie 250. narozeniny. Dne 9. března roku 1776 totiž v Londýně vyšla dodnes funkční bible ekonomie: zakládající dokument, který v podstatě založil nový obor lidského zkoumání, dnes nazývaný ekonomie. (Technicky řečeno vydělil ten obor z ještě starších oborů filozofie a práva.) Tu bibli napsal jistý Adam Smith a nazval ji Pojednání o podstatě a původu bohatství národů.
Spousta ekonomických dohadů se od té doby ukázala jako slepá vývojová větev. A někdo je musel prozkoumat a ověřit, že „tudy ne, přátelé“. Je jen škoda, že jsme museli být více než 40 let součástí jednoho takového „pokusu na lidech“, jestli třeba nebude lepší výrobu všeho centrálně naplánovat. Nebylo. Ale i dnes se někdy zdá, jako by hlavním posláním kdejakého politika bylo popírat na každém kroku to, k čemu ekonomie za těch 250 let dospěla.
Jedním z těch stále platných ekonomických zákonů je, že čím více lidí ekonomika má, tím je bohatší. A to nejen celkově. I na hlavu. Tedy, že každý je pak bohatší. Přesto i dnes, v přípravě na narozeniny ekonomie, stupňují někteří politici rétoriku, která těch 250 let popírá. Tvrdí, že naše chudoba a neněmecké platy nejsou následkem onoho čtyřicetiletého experimentu, ale že nás ochuzuje záplava Ukrajinců. Že nám něco berou a že pak zbývá méně pro „našelidi“.
Co se dočtete dál
- Jaká je čistá bilance státních příjmů a výdajů spojená s ukrajinskými migranty.
- Jak rychle a v jaké míře se Ukrajinci zapojili do českého trhu práce.
- Kolik stát vynakládá na dávky nezaměstnaným a zdravotně postiženým v porovnání s čistými výnosy z migrantů.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
