Na letošní rok si investoři do regionálních dluhopisů nemohou stěžovat. Dosažené zisky, které jsou kombinací růstu ceny a připsaných úrokových výnosů, se pro splatnost okolo pěti let od začátku roku pohybují okolo 1,5 procenta a v případě Rumunska dokonce přesáhly dvě procenta. V Rumunsku je optimismus investorů spojen s úspěšnou fiskální konsolidací. Vloni se rozpočtový deficit snížil z 9,3 na 7,7 procenta HDP a další pokles na 6,2 procenta by měl následovat letos.
Zatímco práci nové rumunské vlády investoři oceňují, v případě Viktora Orbána je tomu naopak. Maďarsko nevzkvétá a dlouhodobě zaostává za ostatními zeměmi v regionu. Investoři ale doufají ve světlé zítřky, které by měly nastat po volbách 12. dubna. Vítězství opozice indikované průzkumy by mohlo odemknout potenciál Maďarska. V opačném případě investoři doufají v tradiční povolební utažení opasků a návrat pragmatismu ve vztazích k EU. Maďarským dluhopisům pomáhají i sázky na pokles úrokových sazeb ze současných 6,50 procenta, které by mohlo nastat již tento měsíc.
Inflace je pod dvěma procenty, bez štědré vlády by tam ale nebyla. Co znamená leden z pohledu měnové politiky
V případě Polska jsou letošní zisky dluhopisů tažené téměř výhradně snižováním úrokových sazeb a nízkou inflací. Minulý týden sice centrální banka ponechala sazby na úrovni čtyři procenta, ale guvernér Glapiński indikoval vysokou pravděpodobnost jejich poklesu v březnu a jejich konečnou úroveň očekává na 3,50 procenta.
Českým vládním dluhopisům se taktéž daří. Například dluhopis s desetiletou splatností i po letošním 1,7procentním zisku investorům stále nabízí výnos do splatnosti 4,5 procenta. Poslední týdny byly na českých dluhopisových trzích pozoruhodné i nezvykle vysokou volatilitou, pod kterou se podepsala matoucí komunikace ze strany představitelů ČNB. Nejdříve viceguvernér Frait a člen bankovní rady Procházka nadnesli možnost snížení úrokových sazeb až o 0,5 procentního bodu, aby vzniklá očekávání posléze prudce zchladila lednová inflace a výsledek zasedání ČNB. Možnost snížení úrokových sazeb byla na něm sice diskutována, ale bilance rizik plnění inflačního cíle zůstala vyrovnaná a nová prognóza dokonce pro letošní rok indikuje zvýšení úrokových sazeb o 0,25 až 0,5 procentního bodu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
