Andrej Babiš zapnul turbo a do týdne po volbách oznámil rozdělení postů v zamýšlené koaliční vládě ANO, Motoristů a SPD. Z jednoho pohledu je to jistě chvályhodná manažerská efektivita. Leč bližší pohled vede k nemalým pochybnostem. Složení Babišova kabinetu je zatíženo hned několika podivnostmi, které dílem zpochybňují motivace předsedy ANO a dílem nastolují otázku, jestli kabinet v tomto složení skutečně vznikne.
První podivnost se týká rozložení sil. Vláda má mít šestnáct členů, z toho devět má připadnout hnutí ANO, čtyři Motoristům a tři SPD. Což je absolutní debakl hnutí ANO. Počítejme: Babišova strana má 80 poslanců a juniorní partneři dohromady 28 zákonodárců. To odpovídá poměru sil zhruba 3 : 1. No a vláda je složená – podržte se – v poměru 1,3 : 1. Stačí, aby jeden ministr za hnutí ANO při jakémkoliv hlasování ve vládě „přeběhl“ k Motoristům nebo SPD, a Babiš přichází o většinu. Takovou vstřícnost k partnerům, hraničící se sebeponížením, vidíme v politice opravdu jen velmi zřídka.
Aby se Babiš, coby transakční politik, nebo chcete-li politický obchodník, nechal k něčemu takovému dotlačit, museli protihráči zahrát opravdu silnou kartu. A otázka, jaká to byla, je řešitelná vcelku snadno.
Co se dočtete dál
- Proč nabídl Babiš SPD a Motoristům tak velký podíl na moci
- Co znamená SPD na ministerstvu obrany a proč jsou „nestraničtí odborníci“ nesmysl
- Jak Babiš bruslí kolem podezření, že Filip Turek měl minimálně v minulosti sklony k rasismu a neonacismu
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
