Od nezměnitelného Ruska k nebohému Nohavicovi. Pět odemčených textů jako vánoční dárek čtenářům od Petra Honzejka

Když jsou Vánoce, je dobré neškudlit. No jo, ale jak to má udělat komentátor média, jehož obsah je za paywallem? Třeba takhle: rozhodl jsem se pro vás odemknout pět textů z roku 2022, o kterých si myslím, že by mohly letošek i přežít. Za některé z nich jsem dostal vynadáno, některé vyvolaly debatu, některé jen pobavení. Společné mají to, že jsem je psal nikoli z povinnosti našlehat pěnu dní či rychle oglosovat aktuální dění, což je jádro běžné, někdy zábavné, někdy trudné práce komentátora. Ale proto, že mi přišlo důležité říci něco za sebe a někdy neskromně i za otloukanou generaci boomerů. Pokud vám přijde zajímavé si podobné záležitosti číst i v příštím roce, zvažte prosím předplatné Hospodářek. A pokud vás bytostně štvu, vězte, že v Hospodářkách je mnoho jiného a lepšího čtení! :)

Babišova lopatková teorie je totálním popřením civilizace, říká kněz Tomáš Petráček

22. 12. 2022 ▪ 40:30 min.

1. Za tenhle text jsem schytal tolik hejtů jako za žádný jiný. Tím myslím za celou svou kariéru. Snažil jsem se v něm vysvětlit, že Rusko, které zaútočilo na Ukrajinu a ve jménu velmocenské expanze brutálně vraždí civilisty, takové bylo vždycky. A jiné nebude nikdy. Dostal jsem za to od levicové scény nálepku „odporného xenofoba“ a vzhledem k vývoji konfliktu a stupňujícímu se barbarství Rusů ji nosím docela hrdě.

2. Během roku mě zlobilo, že devadesátá léta jsou stále víc portrétována jen jako doba zločinu, kdy se pomalu nedalo vyjít na ulici, aby vás někdo nepřizabil, nebo aspoň neokradl. Přispěl k tomu i populární seriál České televize Devadesátky. Moje devadesátky ale byly úplně jiné. Byla to exploze svobody, nových možností, prostě se otevřel celý svět. Tak jsem se pokusil devadesátky před převážně mladými hatery obhájit.

3. Když už jsem byl jaksi v tom, potřeboval jsem se trochu obhájit i před sebou. V tom smyslu, že po padesátce není konec všeho. A tak jsem dospěl k závěru, že krize středního věku je vlastně tím nejlepším obdobím v životě. Jasně, vylezla z toho převážně sebeironie, ale vlastně i to pomáhá, aby to člověk, který má pocit, že co nevidět přestane stíhat nové trendy, rovnou nezabalil.

4. Generační je i text o prezidentské volbě. Zarazilo mě, že příliš nefungují útoky na Petra Pavla, který byl komunistickým rozvědčíkem, a přesto ho chce volit řada, možná většina lidí z liberální části společnosti. Pak mi došlo, že je to tím, že Petr Pavel je vlastně tak trochu ztělesněním životního příběhu většiny lidí 45 plus.

5. No a během roku jsem, někdy až se slzou v oku, sledoval, jak část idolů mé generace s prominutím blbne. Třeba zpěvák Jaromír Nohavica, který se postavil na stranu českých extremistů, hejtuje Západ a omlouvá Vladimira Putina. Nakonec ale myslím, že Nohavica zaslouží hlavně lítost.

Pokud jste si početli, jsem rád. Ještě radši budu, když budete reagovat, nebo mi i vynadáte na adrese petr.honzejk@economia.cz. A úplně nejradši budu, když si předplatíte Hospodářky, abychom v příštím roce mohli debatovat nejen nad titulky a prvním odstavcem.

Díky ještě jednou za svatou trpělivost, kterou se mnou máte, jakož i za inteligentní hejty. A přeju krásné a požehnané Vánoce a fajn rok 2023!