Kdo má v prezidentských volbách největší šanci proti Babišovi? Máme tajný tip!

Miloš Zeman leží v nemocnici, prognóza vývoje jeho nemoci je krajně nejistá. A tak zatímco probíhají spory o tom, jestli ho ústavní cestou zbavit pravomocí, v pozadí se začíná odehrávat důležitější proces. Tedy kdo po něm převezme úřad na dalších pět let. Nemusíme rovnou myslet na nejtragičtější důvod, proč by otázka mohla být aktuální dříve, než se čekalo. Miloš Zeman se může nakonec dobrovolně rozhodnout pro důstojný odchod a mandát nedokončit, podobně jako to udělali ve stavu vážné nemoci T. G. Masaryk nebo Edvard Beneš. Pak by následovaly do devadesáti dnů nové volby.  

Jaká je tedy nyní situace? Zatím to vypadá, že prezidentská volba bude vlastně reprízou voleb sněmovních. Tedy že půjde o druhé referendum o Andreji Babišovi. Majitel hnutí ANO sice kandidaturu oficiálně neoznámil, ale můžeme si být jisti, že do toho půjde. Boj o Hrad je pro něj klíčový ze dvou důvodů. Zaprvé je bytostně exekutivním politikem, před sněmovními volbami říkal, že když prohraje, nebude sedět v opozičních lavicích a raději skončí. Z Hradu by mohl nejen ovlivňovat chod země, ale i se vymezovat vůči středopravé koaliční vládě a připravovat tak pro své hnutí návrat k moci v dalších sněmovních volbách. Zadruhé je pro Babiše ve hře trestní imunita. Prezidentská funkce je dokonalý štít proti hrozbě, že by mohl skončit ve vězení kvůli některé ze svých kauz. Vlastně není myslitelné, že by se Babiš o Hrad nepokusil.  

Prezidentskou kampaň už Andrej Babiš de facto rozjel. A dělá to chytře. Snaží se distancovat od toho nevábného, co Miloš Zeman prezentuje, například od jeho polomafiánského okolí, a navázat na to, čím Zeman svým voličům imponuje, tedy na zájem o problémy zejména starších lidí a těch, kterým osud moc nepřál. Může tak nejen převzít voliče Miloše Zemana, ale současně přitáhnout ty, kteří budou chtít potrestat středopravou vládu za nepopulární kroky, které časem nutně přijdou a které budou v obraně proti pádu do dluhové pasti nutné. Šance Andreje Babiše jsou značné, což vidí i bookmakeři. Pán Čapího hnízda má zdaleka nejlepší kurz na vítězství. 

Otázka tedy zní, co má nebabišovská část politiky a společnosti dělat, aby druhé referendum o směřování Česka, kterým prezidentská volba bude, neprohrála. Zatím se nabízejí kandidáti, u kterých není zcela zřejmé, že by byli schopni v druhém kole Babiše porazit. Generál Petr Pavel působí strojeně a táhne si za sebou závaží v podobě členství v KSČ. Senátoři Pavel Fischer, Jiří Drahoš a Marek Hilšer už jednou prohráli a pověst losera není nejlepší výchozí pozicí. Miloš Vystrčil nemá prezidentské charisma. A Miroslav Kalousek, o kterém se také mluví, ho sice má, stejně jako disponuje početným houfem obdivovatelů, ale pro většinu voličů je stále toxickým politikem. 

Za úvahu samozřejmě stojí, jestli by v prezidentské volbě nemohla nejlépe uspět žena. Přinejmenším by na ni Andrej Babiš nemohl v kampani hulákat tak neomaleně, jako by hulákal na mužského protikandidáta. Jenže i tady je výběr problematický. Politička ODS Mirka Němcová má za sebou zátěž politiky devadesátých let. Akademička Danuše Nerudová, která by ráda byla českou Zuzanou Čaputovou, nedisponuje silným příběhem slovenské prezidentky, a ač je známou tváří v twitterové bublině, rozhodně neplatí, že by byla známá široké veřejnosti.  Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová sice známá je, ale působí hodně odtažitě, což může dost lidí odrazovat.

Možná by nakonec nejlépe na voliče fungovala například Dana Drábová. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost působí uklidňujícím dojmem, nemá žádné politické škraloupy, je dostatečně známá,  dokáže promluvit a nemuseli by se před ní schovávat ani voliči Miloše Zemana. Pokud někdo namítne, že Drábová je jen další „vědec“, který musí nutně dopadnout neslavně jako Jiří Drahoš, tak je vedle. Jednak Drábová už má určité politické zkušenosti, je krajskou zastupitelkou. Ale hlavně je osobnostním opakem koženého profesora. Má nejen odbornou erudici, ale i rozsáhlý obecný přehled a hlavně schopnost přirozeně mluvit s lidmi. Nakonec Angela Merkelová také byla původně vědkyní a stala se z ní největší světová politička.  Drábová, pokud je známo, zatím kandidaturu neplánuje, ale nebylo by od věci ji popostrčit. Mohli by to udělat třeba starostové, ke kterým má relativně blízko.

V každém případě by si měla nebabišovská část politiky a společnosti silného prezidentského kandidáta, nebo raději kandidátku, rychle vybrat a dát mu, nebo raději jí, silnou podporu. V opačném případě vyhraje Andrej Babiš a vítězství demokratických stran ve sněmovních volbách nebude zálohou na změnu. Ale jen zbrzděním cesty Česka polským a maďarským směrem. 

(text je rozšířenou verzí komentáře pro ČRo Plus)