Byla to vlastně docela pěkná pohádka: měna, která není závislá na žádném státě, kterou nemůže ovlivnit žádný regulátor, žádná centrální banka nemůže proti ní nebo za ni intervenovat; měna, jejíž objem je konečný, takže jí nehrozí inflace (nikdo si v případě potřeby nemůže natisknout pár tisíc či milionů bitcoinů navíc). Prostě měna budoucnosti, která třeba nahradí všechny měny na světě a přijde ráj.
Na začátku šlo o měnu pro pár nadšenců. A jeden bitcoin nestál ani dolar, což se i po současném obrovském propadu na "pouhých" 6360 dolarů zdá být neuvěřitelné.
Výhody bitcoinu kromě několika počítačových nadšenců relativně rychle pochopili ti, kteří neměli až tak velký zájem na tom, aby se o jejich aktivitách vědělo. Bitcoin se ukázal být docela dobrou měnou pro nákup zbraní či drog, pro praní špinavých peněz. Pořád se ale jeho cena pohybovala v jednotkách či maximálně desítkách dolarů, přičemž to, že nebyl regulovaný a že se mu nevyhýbaly extrémní (z tehdejšího pohledu) cenové výkyvy, vypadalo jako jeho hlavní vada na kráse.
S rostoucí slávou bitcoinu začala růst jeho cena, což přilákalo první investory, kteří neměli nic společného ani s nelegální, ani s počítačovou sférou. Pravda, šlo o investory moderního střihu, takový Warren Buffett ke kryptoměnám nikdy vztah nenašel. Přesto se rozhodnutí prvních investorů ukázalo být z jejich hlediska velmi správné – tempo růstu ceny bitcoinu (a některých dalších kryptoměn) bylo naprosto fantastické. Koneckonců jaké jiné aktivum nabízelo zhodnocení z deseti na tisíc dolarů v průběhu jednoho roku jako bitcoin v roce 2013?
Co se dočtete dál
- Jak se měnil postoj veřejnosti k bitcoinu?
- A jaký lze očekávat jeho další osud?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
