Kdy nás zabije islám

Údajně nás ohrožuje islám. A to od kdy? Neexistuje žádný důvod, proč bychom se měli nechat vmanipulovat do interpretace událostí tak, jak to po nás chce hrstka pomatených teroristů. Jsou to nemocní lidé a není nutné se od nich nechat nakazit. Dnes se dovolávají Koránu, zítra to bude Pán prstenů nebo Kája Mařík.

Podstata problému neleží v tom, o co konkrétně opírají motivy svého jednání, ale v samotném vražedném aktu. Narativ frustrované znuděné skupiny obvykle mladých lidí, kteří se zhlédnou v revoluční myšlence, za niž stojí za to prolévat krev, se v historii opakuje v podstatě neustále. Mění se pouze konkrétní ideologie, jež slouží jako maskování vyššího smyslu existence. Neschopnost skupiny lidí akceptovat současnost.

Parta bigotních teroristů je ovšem nebezpečná stejně jako ti, kdo automaticky ocejchují všechny muslimy jako potenciální teroristy a nepřátele naší civilizace, protože nás tím vracejí někam před osvícenství.

Extremistickou levici, jako například německou Frakci Rudé armády, nebylo ve zvyku házet do jednoho pytle s celou levicí a po jakémkoli teroristickém útoku se dožadovat hlubokých omluv i od posledního člena sociální demokracie. Totéž naruby platí i pro pravici. Proč nás tedy tolik irituje zrovna násilí odvolávající se na islám?

Nebudu se nijak vytáčet. Mně osobně nošení šátku a klanění se koberci splývá s klečením před překříženým dřevem a vzýváním třech bytostí v jedné. Nemíním se trápit sestavováním žebříčku, které z těchto monoteistických náboženství v sobě obsahuje více prvků absurdity. Ostatně co bych jim za to asi nabídl? Osamělý pohled do propasti není pro každého.

Mýtus smířlivého křesťanství

Umírněným se křesťanství nestalo dobrovolně, ale protože k tomu bylo donuceno. Jako jakákoli ideologie je samozřejmě schopno poskytovat zázemí pro extrémní jednání. Na vzájemné útoky a vyřizování účtů mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku jsme už pozapomněli, přitom je to jenom pár let zpátky. Mocichtivé je úplně stejně a záleží pouze na prostoru, který mu necháte. Zatímco v katolickém Španělsku jsou legální svazky homosexuálů, v katolickém Irsku jsou nelegální interrupce - nově s výjimkou ohrožení života matky.

"Více lidí by mělo jednat jako já. Bůh mi odpustí, že jsem zabil, abych zachránil nenarozené děti. V nebi za to budu odměněn." To nejsou slova islámského mučedníka, ale presbyteriánského kazatele, který zavraždil lékaře vykonávajícího interrupce a jeho osobního strážce. Dostali jste proto snad strach z vaší věřící babičky? Nepřítelem není víra, nepřítelem je její nesnášenlivý a bigotní výklad.

Proč přistupujeme na hru teroristů?

Francouzský přístup k menšinám má k ideálu daleko. Přesto musí být pro islamistické extremisty frustrující, že může ve Francii žít pokojně několik milionů muslimů, aniž by se museli neustále strachovat o své životy. To se však může rychle změnit. Jediným důsledkem vyvraždění redakce novinářů je rozpoutání a posílení vzájemné nedůvěry, nevraživosti a nenávisti. Vytváření vzájemně se nenávidějících skupin pomocí cíleného násilí není žádnou novinkou, některé komunistické buňky v počátcích dvacátého století používaly stejnou taktiku.

Momentálně hrozí opuštění “naší” individuální odpovědnosti a přijetí “jejich” kolektivní viny a trestu. Má naše kultura opravdu tak málo sebejistoty, že se nechá takto lacině zlomit? Mladí frustrovaní radikálové tady byli vždy s námi, jen se maskovali jinou ideologií. Nenechme se zmást tím, že je to tentokrát islám.