Pravice: Babišova kořist

Andrej Babiš se po vyhraných komunálních volbách sžívá s rolí politika. Poprvé vzal na milost existenci levice a pravice. V poměrně otevřeném rozhovoru pro Deník načrtl svou vizi budoucnosti, ve které bude existovat ANO na pravici a ČSSD na levici.

Možná už si na to málokdo vzpomene, ale před dvěma lety zde rozjížděl psychedelickou revoluci miliardář Karel Janeček. Mimo jiné tehdy tvrdil, že založí dvě strany, které bude klidně platit, ať si lidé mohou “vybrat.” Zatímco jeho ezoterický převrat je (zatím) u ledu, strategie se ujal miliardář těžšího kalibru - Andrej Babiš.

V počátcích svého hnutí se Babiš odmítal přihlásit k levici či pravici. Ještě loni tvrdil, že zde jsou jen dvě strany: ty dnešní, které ovládají kmotři a na druhé straně jsou slušní voliči, které reprezentuje Babiš.

Jak se postupně (nepřekvapivě) ukázalo, nejefektivněji Babiš láká voliče pravice, čemuž se vzhledem k výkonům ODS a TOP 09 nelze úplně divit. Byť ČSSD oslabuje, pod 20 % jí Babiš stáhnout zatím nedokáže a jednodušší je pro něj zkusit dorazit rozpolcené strany na pravici. Zatímco ODS stále hledá své kořeny, v TOP 09 už pomalu stojí Kalousek sám, jako onen slavný kůl v plotě.

Babišova strana dotahuje do konce strategii Kalouskovy strany. Místo budování členské základny a hledání leadrů ve vlastních řadách aplikuje v byznysu osvědčenou strategii “head huntingu.” Lanaří známé tváře s relativně dobrou pověstí, kterým nabízí potenciálně významné posty v českém politickém systému. Vzhledem k neexistenci programu ani nehrozí, že by mohlo dojít k ideovým problémům. Heslem každodennosti se stalo “prostě to uděláme.”

Aby nedošlo k matení pojmů, Babišův koncept určitě nelze označit za “apolitickou oligarchii,” protože je to oxymóron. Oligarchie je vždy politická. Politika je nezbytný nástroj oligarchie, která je politickým systémem svého druhu. Což nastiňuje otevřený příklon Babiše k pravici - momentálně se mu tento koncept hodí, tak jej použije, čímž dovede voliče pravice k definitivnímu zmatku. Podstatné pro něj není, zda použije coby nástroj koncept levice či pravice, podstatné je, aby daný nástroj fungoval.

Zvykli jsme si v minulosti tesknit, že tradičním (klasickým) stranám chybí potřebná členská základna, což způsobuje, že jim chybí potřebný kontakt s realitou, s potřebami jejich voličů, generátor nových idejí a líheň nových vůdců. Nejrychleji na tuto nemoc umírá TOP 09, která chtěla být elitářská, ale chyběly jí elity.

Babiš tuto nevýhodu - zatím - využívá ve svůj prospěch. Bez omezení obvyklých stranických orgánů může měnit strategii své strany ze dne na den, dle aktuálních zjištění marketingového oddělení své politické firmy. Nikdo jej v tom nemůže omezit nebo brzdit. Dnes může tvrdit, že reprezentuje pravici, za rok může být levicí. Všechno je jedno. Prostě to udělá.

Abychom nekončili zbytečně depresivně, pohřbívat TOP 09 je zatím předčasné. Další volby nás čekají nejspíš až za dva roky, takže bude mít Kalousek dost času na jistě velmi náročnou a značně nejistou rekonvalescenci. Babišovi naopak úspěch v komunálních volbách může přinést do strany nepříjemný závan potenciálních kverulantů, o čemž by ČSSD a ODS mohly po vzniku krajů a sebevědomých hejtamanů jistě dlouze vyprávět.

Jako vždy samozřejmě platí, že budoucnost je nejistá a všechno může být jinak.