Rusko nebo Čína nebo Amerika? Jak pro koho. Především je potřeba připomenout, že v řadě případů jde u Němců o přesun výroby z kontinentu s drahými energiemi do země s energií výrazně levnější. Nemluvě o tom, že u těch viditelných přesunů jde většinou o akvizice nebo nové investice kapitálově silných německých koncernů.

Otázka buď-anebo ale neplatí ani pro české firmy, rozhodování ovlivňuje především obor, ve kterém působí. Strojírenské firmy budou logicky hledat spíše trhy, kde si moderní výrobky neumí sami vyrobit, takže soustředění na rozvíjející se trhy je jen logické, zejména pokud tam mají na co historicky navazovat nebo pokud tam skutečně efektivně fungují aktivity státu na podporu exportu. S českými strojírenskými výrobky tak i v budoucnu máme mnohem větší šanci uspět v postsovětském prostoru nebo v Asii než v USA.

Na druhou stranu v USA již dnes působí mnoho úspěšných českých firem z oblasti digitálních technologií. Jen často nejsou tak vidět, mnoho z nich má sice české kořeny, ale na českém trhu nepůsobí…

Každý obor potřebuje jinou a jinam zaměřenou podporu. Proto by i celá státní podpora exportu měla mnohem více přemýšlet nad tím, jak dokázat pomoci jednotlivým oborům a přestat se fascinovaně zaměřovat na několik vybraných zemí, zejména v době tak rychle se měnících rizik. Postupně se to učíme, viz třeba projekt CzechInvestu na podporu IT firem Czech Accelerator. Takže máme na čem stavět, jen je potřeba rozumně investovat naši podporu do oborů, ve kterých máme šanci uspět.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam