Bezmála tři roky bez Magora, tři roky bez Václava Havla. Náčelník a jeho šaman, hlava a její divoké a něžné srdce, zřejmě nejen té undergroundové hlavy, ale to se teprve časem ukáže.

Podivné je to odpočívání, které narušují jen významné narozeninové dny. Jako ty dnešní, sedmdesáté, nedožité Ivana Martina Jirouse. Za co mu děkujeme? Co zbývá? Co udržujeme, uchováváme, ochraňujeme? Co máme, co bychom měli ochraňovat, aby vzpomínka nebyla sentimentální, formální, plytká, aby byla živá?

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se