Přednedávnem jsem měl na varšavském knižním festivalu debatu s Leszkem Balcerowiczem a řeč se stočila k tématu, zda existuje veřejné dobro, nebo zdali existuje jen dobro jednotlivců. Dějiny ekonomie se stočily k individualistickému pojetí člověka a společnosti, což jistě mělo i některá svá pozitiva. Nicméně tím, že se ekonomie tradičně zaměřuje na jedince a jeho zájem (občas to až přehání a žene do extrémů), uniká jí veliký zdroj bohatství, který spočívá ve veřejném prostoru.
Vezměte si typický městský činžák. Je to vlastně taková malá vesnice ve městě: bydlí zde stovky lidí velice blízko u sebe - mnohdy celý život. Je to jakýsi společný prostor, kde záleží jen na lidech, jak si jej uspořádají.
Uvnitř těchto činžáků bývá nádvoří nebo dvorek, který nemůže být v soukromém vlastnictví, protože by to bylo velice nepraktické, a tak je ve vlastnictví společném. No a tento dvorek většinou vypadá, jako by nepatřil nikomu - zřejmě právě proto, že patří všem. Nebo je rozkouskován na menší parcely, ohraničené takovým "aby se neřeklo" plotem, který má zřejmě jen jednu roli: vypadat ošklivě a překážet.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
