Stranické primárky nejsou v českém politickém prostředí oblíbené. Logicky. Většina politických stran tu vznikala shora jako marketingový, ideologický či jiný konstrukt. A tady chtějí být vynálezci (na)vždy nahoře. Neustálý vertikální pohyb "nahoru-dolů", jemuž přirozeně předchází intenzivní pohyb horizontální (běžná politická práce na úrovni místní, obecní či krajské), je sice esteticky a morálně líbivý, ale znemožňuje "udržovat politickou stabilitu" strany, o kterou většině zakladatelů tak nějak jde.

Platí to i pro sociální demokracii, jejíž vnitrostranická prostupnost vždy narážela na odpor vrchních vrstev, které by raději mezi sjezdy rozhodovaly o všem samy. Vzdor tomu, že se ČSSD tak ráda odvolává na více než stoletou demokratickou tradici i na to, že vznikala jako instituce živého lidového dělnického hnutí, nikoli jako ryzí nosič moci několika zručných byrokratů.

Zbývá vám ještě 50 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se