Nedělní referendum o připojení Krymu k Ruské federaci, jehož výsledek 96,77 procent pro sjednocení oprávněně vyvolává vzpomínky na doby Sovětského svazu, ještě více přiblížilo možnost nekontrolovatelné eskalace ukrajinské krize.

Přesto stále není jasné, jaký cíl Moskva vlastně sleduje. S jistotou lze snad vyloučit pouze oficiální ruskou verzi, která hovoří o tom, že hlavním cílem Kremlu je ochrana etnických Rusů před zvůlí kyjevských „banderovců a banditů“. Je totiž obecně známým faktem, že ve velmocenské politice není možné vystupovat s odkrytými kartami, protože by toho mohl snadno využít protivník. Různí komentátoři a politologové se shodují na přibližně třech hlavních důvodech ruského postupu v Ukrajině. Takže o co tedy Vladimiru Putinovi jde?

První možnou příčinou ruské snahy o anexi Krymu může být pokus o geopolitickou mstu za porážku v Kyjevě. Ruský novinář Leonid Radzichovskij se domnívá, že lidé v horních patrech ruského politického systému nejsou schopni pochopit, že na Majdanu došlo k projevu svobodné vůle společnosti, ale hledají za kyjevskými událostmi posledních týdnů diverzi organizovanou západními tajnými službami. Na takovýto úder Západu muselo v rámci této logiky Rusko asymetricky odpovědět a to obsazením Krymu. Ruský politolog Aleksandr Dugin dokonce chápe střet o Krym jako boj o osud Ruska. Podle jeho mínění je Amerika značně oslabená a Moskvě jen stačí vytrvat na své pozici a tak dojde k vytvoření multipolárního světového pořádku. Dugin tvrdí, že Západ už si nemůže dovolit vyvolat třetí světovou válku a tak se omezuje pouze na provádění diverzí menšího rozsahu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se