Čeká nás státní bankrot, stagnace růstu, kolaps eura či hyperinflace?

Ekonomická apokalypsa, bankovní sodoma gomora, finanční armagedon. Podobné fatalistické termíny slýcháme nyní často, ale je jejich použití oprávněné? Snášejí se opravdu nad naší ekonomickou budoucností mračna? Jakého černého scénáře bychom se měli obávat? Tento článek rozebírá čtyři nejčastěji zmiňované makroekonomické hrozby: bankrot veřejných financí, dlouhotrvající ekonomickou stagnaci, kolaps eura a hyperinflaci (v případě hlubšího zájmu je možno zhlédnout videozáznam mé přednášky na toto téma na Science café v Praze).

Ekonomika jako pacient s nadváhou

Pro snadnější pochopení těchto apokalyptických strašáků a jejich propojení použijeme analogii ze zdravotnického prostředí. Představte si člověka s nadváhou, kvůli níž se u něj objevila cukrovka (II. typu). Doktor mu zdůrazňuje, že pokud nechce předčasně zemřít, musí změnit životní styl - především zlepšit stravovací návyky vhodnou úpravou jídelníčku a více se hýbat. Pacient bohužel neposlechne a místo toho si nechá jednou týdně na celý den svázat ruce, aby nemohl brát jídlo z ledničky. Oproti svým očekáváním však nezhubne. Proto se rozhodne si nechat svázat i nohy, a to permanentně. To už vůbec nepomůže, jen se u něj v důsledku neadekvátního stravování vyvine avitaminóza (chronický nedostatek vitamínů). Po čase se k ní ze stresu přidá zvýšený krevní tlak.