Česko je skoro čtvrt století po pádu komunismu stále nejrovnostářštější zemí v Evropě. Míra chudoby sice narostla, ale na starém kontinentě je pořád nejnižší. I tak se vysoké procento Čechů cítí chudě. Podle průzkumu z roku 2010 je to podobné procento populace jako v Rumunsku.

Míra příjmové i absolutní chudoby a riziko sociálního vyloučení je přitom v Česku násobně nižší. Tento paradox mezi realitou a jejím vnímáním může odrážet určité zklamání z toho, že celá společnost bohatne tak trochu pomaleji, než jsme původně doufali, a hraje v Evropské unii stále druhou příjmovou ligu. Dalším vysvětlením může být historicky a kulturně zakořeněná nedůvěra Čechů v příjmové rozdíly. Tato kulturní konstanta může paradoxně působit jako určitá brzda dalšího dohánění západní životní úrovně.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se