Evropská unie se postavila ke Kypru nezvykle tvrdě. Třetí nejmenší ekonomika eurozóny je tlačena do nelehké volby. Buď sáhne na vklady střadatelů v bankách, nebo se vydá neprobádanou cestou neřízené bankovní paniky a pravděpodobného odchodu z eurozóny. V takovém případě by střadatelé tratili násobně více. Za tvrdostí Bruselu a MMF stojí přesvědčení, že eurozóna dokáže jakkoliv silný kyperský výbuch izolovat. To je v zásadě správná úvaha a Brusel v tuto chvíli jednoznačně tahá za delší provaz. Kyperský "eurexit" by ale pro eurozónu rozhodně nebyl zadarmo.
V čem je Kypr jiný a proč po něm trojka (MMF, EU a ECB) chce to, co po nikom jiném zatím nechtěla? V prvé řadě proto, že velikost tamního bankovního sektoru vůči ekonomice je násobně vyšší. Kypr kvůli tomu připomíná spíš Island než jakoukoliv evropskou periferní ekonomiku, s kterou měl zatím Brusel čest dojednávat záchranu. Na Kypru tak bankovní sektor žádá o pomoc v hodnotě celých 60 procent HDP. To by dostalo kyperskou vládu do svízelné situace. Veřejný dluh by vystřelil z dnešních 86 na skoro 150 procent HDP. MMF právem považoval takovou úroveň dluhu za neudržitelnou, a odmítl se takové mise zúčastnit.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
