Tápající Evropa v německém sevření

Realitou EU dnešních dnů je chronická nedohoda jednotlivých členských států, a to téměř na jakémkoli důležitém tématu. Ještě hrozivější než samotná nedohoda je ale fakt, že je to při respektování dříve dohodnutých principů fungování EU zcela přirozené a jen těžko se bude hledat cesta, jak z toho ven.

Bohužel čas na změnu zásadních pravidel pro své funkční pokračování Evropa nenávratně propásla v bezstarostných časech. To, jak EU funguje dnes, je v dlouhém horizontu neudržitelné. Národní parlamenty zůstaly pro většinu evropských voličů jedinou zárukou demokracie v Evropě. Nadstavbové "evropské" náhražky neuspěly. Bruselská politika se nestala ničím jiným než úřednickou zvůlí často s nereálnými, přebytečnými a nedemokratickými ambicemi.

Vše nasvědčuje tomu, že EU je ve slepé uličce. Dokud se v Bruselu stavěly vzdušné zámky, kvetla EU jako louka z jara. S tím je ale konec. Evropská politika má ve stěžejních oblastech svého působení akutní problémy, a to zdaleka nejen ekonomické, které nedokáže při selhání politického systému rozhodování řešit. Vše tedy jen odkládá a dělá složitější.