Moc bezmocných, esej Václava Havla o vzdorování posttotalitnímu režimu, jsem poprvé četl v anglickém překladu koncem osmdesátých let. Učil jsem tehdy na jedné káhirské univerzitě a hodně času jsem věnoval práci pro nově založenou, byť nelegální Egyptskou organizaci pro lidská práva. Režim, ve kterém jsme žili, nebyl v havlovském smyslu "posttotalitní", nýbrž diktátorský, poněvadž moc se v něm uplatňovala krutě a bez falešné snahy o ideologickou legitimizaci. O pár let později mě za obhajobu lidských práv zatkla státní bezpečnost, vyslýchala mě a nakonec propustila díky mezinárodní kampani, kterou vedl britský deník Guardian. Během výslechů mě překvapilo, když jsem se dozvěděl, kdo všechno na mě donášel: akademikové, politici, zkrátka lidé, u nichž jsem nenacházel žádný důvod, proč by měli být tak ochotnými státními donašeči.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se