Dvakrát rychle po sobě se česká zahraniční politika ocitla v menšině. Jako jediná země EU jsme hlasovali proti uznání Palestiny nečlenským pozorovatelem OSN, v druhém případě se Česko zařadilo do šestice unijních zemí, které nebudou mít vrcholné státní zastoupení na přebírání Nobelovy ceny za mír pro EU.

Mohlo by se zdát, že Česku se zalíbila pozice profesionální kverulanta. Ale tyto dvě podobné situace ve skutečnosti mají zcela odlišná východiska.

Osamocený hlas v OSN Česko zdůvodnilo tím, že jednostranný palestinský krok může spíše poškodit budoucí mírový proces. Jenže to nedokáže nikdo předpovědět a ministerstvo zahraničí přiznalo: pokud by se EU jako celek zdržela hlasování, Česko by udělalo totéž. A teprve, když se tento konsenzus rozpadl, rozhodla se Praha hlasovat proti.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se