Evropě nezbývá než se dál brodit blátem

Zůstane Řecko v eurozóně, co udělá nový francouzský prezident a nehrozí nové kolo krize španělských bank? To jsou otázky, které si kladou finančníci, ekonomové i lidé, kteří se jinak o ekonomiku nezajímají. Americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman již poněkolikáté dává euru poslední týdny a politici si přes média posílají vzkazy o tom, co smí vlády dělat (hlavně ta řecká) a co mohou politici požadovat či navrhovat (francouzský prezident). Skalní euroskeptici si mnou ruce - oni to už dlouho říkají - a eurorealisté se strachují o budoucnost.

Nervozitu občanů a jejich postoj k politickým elitám ukazují výsledky německých regionálních voleb. Kancléřka Merkelová vládne Německu v době velké a nečekané síly tamní ekonomiky a není proponentem lehkovážného rozdávání peněz z berlínské státní kasy. Přesto si ze západoněmeckých voleb odnesla volební debakl. Je rozumné se ptát, co se dnes v Evropě děje a zda je na čase změnit "evropský plán" a začít brát vážně scénář "B". Možná že Evropě dnes něco chybí nebo naopak něco přebývá - třeba nadbytek integrace nebo samotné Řecko.