Premiér Petr Nečas mířil na eurosummit s jasným cílem: nepodepsat smlouvu o rozpočtové zodpovědnosti a připomenout všem zemím, že to, o co by se měly starat daleko víc, je liberalizace vnitřního trhu.

Až na to, že v tomto případě nejde o dva oddělené proudy, nýbrž o dvě strany téže mince: na jedné stabilizace státních rozpočtů a tlak na snižování zadlužení, na druhé pak podpora ekonomiky a tvorba nových pracovních míst.

Bohužel stejně jako kdysi maastrichtská kritéria a následně pakt stability nedokázaly udržet rozpočtovou disciplínu, ani výsledek nového fiskálního kompaktu" není zcela jistý. Totéž platí pro Lisabonskou strategii a následně Strategii 2020. Ani ty nepřinesly Evropě růst konkurenceschopnosti.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se