Arthura Brisbanea, ombudsmana listu New York Times, to přimělo k napsání sloupku, ve kterém se čtenářů zeptal, zda by novináři neměli ve svém zpravodajství výroky politiků opravovat. Tedy že by k obvyklé formulaci "v útoku na prezidenta Romney kritizoval Obamu, že se omlouvá za USA", dodali větu, že "ze strany Romneyho jde o nepravdivé prohlášení". Reakce od čtenářů NYT byla více méně jednohlasná. Jak se Brisbane vůbec může ptát? Samozřejmě, že by to novináři měli dělat, a měli to dělat už dávno.
Omluva je když...
Jenže sami žurnalisté to tak jednoznačně nevidí. Zaprvé ve velkém časovém presu, v kterém zpravodajci pracují, nemají čas na ověřování prohlášení politiků. Od toho jsou zde pak komentátoři, aby prošmejdili archivy a databáze a napsali názorový text, že si Romney vymýšlí. S čímž, a to zadruhé, souvisí, že pokud by se takto do hlídání věrohodnosti pustili sami reportéři, okamžitě by se jim to vrátilo v nařčení, že si zpravodajství pletou s komentováním.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
