Drahý pane prezidente, milý Václave

Když si teď pouštím zpravodajské stanice z celého světa, mrazí mne v zádech. S jakou úctou, zájmem a pokorou o Tobě píší na titulních stranách, mluví v úvodech všech relací...

Vzpomínám si na jeden prchavý, ale pro Tebe tak typický okamžik v Laterně Magice asi tak třetí nebo čtvrtý den od sametové revoluce. Stál jsi v předsálí, kde se každý den připravoval program na večerní manifestace, veškerá prohlášení a obsah sdělení pro pravidelná setkání s novináři a televizními štáby z celého světa. Všichni na Tebe naléhali, ať si pospíšíš, že tiskovka v nabitém sále již začíná, ale Ty jsi si vymínil tři čtyři minuty, že za chvíli dorazíš…