I tady paradoxně zjišťujeme, že věci fungují lépe, když se nechováme podle přísných pravidel tržního kapitalismu.

Nano a kolaps pravidel

Jak bychom mohli popsat charakteristiky tržního kapitalismu? Za prvé operování a vyjadřování hodnoty v ceně, tato cena musí být přesná, dále pak směna něco-za-něco a toto něco za něco musí být vědomé. A směňují se věci ve stejné kategorii hodnoty. Dále to jistě bude efektivita, zisk, kalkul (podnikáme, za nějakým vědomým účelem atd.), četná konkurence (hodně nabídky a hodně poptávky, která se může vzájemně nahrazovat) a nepevnost (obchodních) vztahů (ty lze, bez újmy zrušit a přejít k někomu jinému). Věci mají být spravedlivé, funguje se dle jasných pravidel, většinou psaných a závazky se musejí dodržovat.

Co se týče rodiny či přátelství, tedy nanocelků, je asi technicky proveditelné, aby zmíněné principy fungovaly i na této úrovni. To ale nechceme. Zde prostě funguji "pravidla" jiná, měkká, nespecifikovaná, nereciproční, nepřesná a do jisté míry nespravedlivá. Tak například vydáváme velkou energii na různé rituály, při kterých se snažíme tvářit, jako kdyby peníze neexistovaly. Už jen placení v restauraci představuje takovou, vlastně rozpačitou chvíli, při které například dáváme dýška (což je možno číst jako snahu bojovat proti exaktnosti ceny) a snažíme se platit jeden za druhého (teď zaplatím já, příště ty). A ačkoli i zde se snažíme, aby taková věc byla zhruba vyrovnaná, důležité slovíčko je zde právě to zhruba.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se