Čeká nás finanční krize verze 2.0?

Aktuální vývoj dluhové krize států na jihu Evropy značně připomíná začátek krize v roce 2008. Tehdy na jaře zkrachovala investiční banka Bear Stearns a kritika se snesla na hlavu managementu, který špatně hospodařil. To, že jde o systémový problém celého finančního sektoru, se naplno odhalilo až o půl roku později, když vyhlásila úpadek banka Lehman Brothers a naplno propukla finanční krize. Nyní je vlásek od bankrotu Řecko a zřejmě i Portugalsko a Irsko.

Opět se snažíme pojmenovat jejich chyby, které je dostaly do současné situace. Rozmařilý stát a korupce v Řecku nebo neuvěřitelně velké převzetí dluhů soukromých bank v případě Irska těmto zemím zlomilo vaz. Nicméně i tentokrát se postupem času odhalí skutečnost, že jde o problém systémový, který se postupně dotkne i těch, o kterých ještě před časem nikdo neuvažoval. Zmíněné země jsou pouze nejslabším článkem řetězu a padají jako první, podobně jako Bear Stearns.

Léčí se příčiny nemoci, nebo se jen podávají sedativa?

Místo kolapsu finančního systému v roce 2008 přišla záchranná opatření ze státních pokladen. Tenkrát se ještě zdály bezedné a neotřesitelné. Čas však pokročil a dnes už je zřejmé, že i stát má své limity. Spojené státy a většina zemí v Evropě mohou být brzy ve velmi podobné situaci, ve které byl celý finanční systém v roce 2008. Dřívější záchranáři se sami začínají topit. Divadlo se posouvá o úroveň výše, do hry vstupují nadnárodní organizace, protože nesplatitelné dluhy je nutné opět posunout dál, do míst, která investoři považují za důvěryhodná. Zatím.