Ptáme-li se dnes, s jakou vizí – máme-li ji vůbec – vstupujeme do budoucnosti, je možná vhodné podívat se na minulé národní vize. Před rokem 1900 jsme měli jednu hlavní vizi – zůstat Čechy a dát přitom světu na vědomí, že za něco stojíme. Po roce 1918 nám historie přidělila snad tu nejvíc nosnou vizi 20. století – vybudovat moderní, demokratický stát, který by se svojí kulturou nemusel stydět před Francouzi ani Angličany.

Pak následovaly strategie přežívací – přežít válku, nacisty, komunismus a udržet si trochu hrdosti. Po roce 1989 jsme utíkali dědictví minulosti a vize se týkala zejména toho „mít se dobře“. Vše ostatní šlo stranou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se