Je vůbec záchrana eurozóny možná?

Otázky pro aktuální Výměnu vycházejí z tohoto mého blogu, který se týká odchodu německých představitelů z vedení ECB a eskalující krize eurozóny.

Mimo jiné jsem v něm napsal:

Drama společné evropské měny nabírá na obrátkách. Jürgen Stark, předseda výkonného výboru Evropské centrální banky, oznámil svoji rezignaci na tento post "z osobních důvodů". V krátké době se jedná už o druhého Němce, který opouští vedení evropské měnové unie.

Před časem rezignoval šéf Bundesbanky Axel Weber (Bundesbanka je akcionářem ECB), s nímž se obecně počítalo jako s nástupcem Jeana-Clauda Tricheta v čele ECB. Stejně jako v případě Webera, je i v případě Starka zřejmé, že oba odcházejí na protest proti tomu, že ECB nakupuje dluhopisy tzv. periferních zemí. Oba aktéři „protestu“ jsou přesvědčeni, že nákupem dluhopisů ECB (tedy skrze tzv. monetizaci dluhu) překračuje svoji pravomoc a svůj zákonný či smluvní mandát.

Druhý důvod naštvanosti nesouvisí s legalitou, ale s obavou z toho, že nákup dluhopisů může vyvolat inflaci. To se však vzhledem k ekonomické situaci nejen v Evropě, ale i ve světě neděje ani to bezprostředně nehrozí. Rozzlobenost německých ekonomů jako by byla o to větší, že inflace, která by podle jejich příruček kvůli volnější měnové politice (nákupu dluhopisů ze strany ECB) jaksi přijít měla, se ne a ne vynořit.