Od roku 2019 průměrné mzdy ve veřejném sektoru nominálně vzrostly méně než ve zbytku ekonomiky neboli reálně klesly více

Průměrné hrubé mzdy ve všech těchto třech odvětvích rostly od roku 2019 pomaleji, než je průměr celé ekonomiky. Konkrétně se dívám na nárůst mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2019, tedy obdobím těsně před vypuknutím covidu, a druhým čtvrtletím roku 2023, pro který máme poslední data. Průměrná hrubá měsíční mzda v celé ekonomice rostla o 18 procent z 36 634 Kč na 43 193 Kč. Oproti tomu mzdy ve vzdělávání rostly jen o 0 procent, ve veřejné správě a obraně o 10 procent a ve zdravotní a sociální péči o 17 procent. Ve všech třech odvětvích za využití všech třech srovnávacích obdobích se tedy růst držel pod 25 procenty. Tedy pod růstem v celém Česku, většinou poměrně těsně.

Průměry tří odvětví, která dominují našemu veřejnému sektoru, se drží pod průměrem celého Česka, ať už srovnáme čtvrtletí s posledními dostupnými daty, s posledním předkrizovým čtvrtletím (čtvrté čtvrtletí roku 2019), s posledním předkrizovým rokem (celý rok 2019) nebo odpovídajícím čtvrtletím posledního předkrizového roku (druhé čtvrtletí roku 2019).

Kromě zmíněných tří oblastí rostly mzdy jen podprůměrně v následujících odvětvích: zemědělství, lesnictví a rybářství (16 procent, jako průměr tří růstů lišících se porovnávanými obdobími), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (16 procent), stavebnictví (20 procent), doprava a skladování (21 procent), ubytování, stravování a pohostinství (21 procent), zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (22 procent), těžba a dobývání (22 procent).

Naopak mezi odvětví s nejrychleji rostoucími mzdami patřily: administrativní a podpůrné činnosti (30 procent), peněžnictví a pojišťovnictví (28 procent), informační a komunikační činnosti (27 procent), výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (27 procent).

Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví – nominální a ve srovnání s inflací

Zdroj: Zde na základě dat ČSÚ o mzdách a inflaci

Navíc průměrné hrubé mzdy klesaly ve všech sledovaných odvětvích reálně. Tedy když zohledníme nárůst cenové hladiny, konkrétně více než 35 procent kumulovanou inflaci od roku 2019 (35,4 procenta nárůst indexu spotřebitelských cen od prosince 2019 do června 2023). Jinými slovy, reálné mzdy se ve veřejném sektoru propadly více než v průměru. Ano, cenová hladina rostla rychleji než nominální průměrné hrubé mzdy ve všech odvětvích.

Že by podniky nepřidávaly kvůli drahým energiím nebo snad vyššímu zdanění? S touto logikou narazí

31. 10. 2023 ▪ 4 min. čtení

Hlavní zprávou těchto dat tedy je, že reálné mzdy klesly v Česku celkem. A to platí i zvlášť pro každé odvětví ekonomiky, ačkoli se rozsah poklesu reálných mezd liší napříč odvětvími.

Poklesy reálných mezd jsou důležité informace pro všechny občany i pro vládu rozhodující o státním rozpočtu včetně toho, kolik pošle peněz na regionální školství, a tedy i na platy učitelů a další zaměstnance nebo do zdravotnictví na platy zdravotnického personálu skrze platby za státní pojištěnce. A jsou to informace důležité i pro ekonomy zkoumající důvody poklesu spotřeby domácností či pro odbory připravující aktuální protesty.