Vyvolává to neodbytný pocit déjà vu. Opakuje se to zhruba v pětiletých intervalech. To vždycky začne léto a někdo z českých politiků navrhne privatizovat Budvar. Následuje bouře v médiích a na sociálních sítích. Někdo okamžitě začne křičet o výprodeji „rodinného stříbra“. Dokonce se objevil argument, že to je, jako kdyby Saúdská Arábie prodala svá ropná pole. Argument je to natolik bizarní, že vlastně dobře ukazuje míru racionality celé diskuse.
Na druhé straně barikády jsou zase puristé volného trhu, kteří tvrdí, že stát nemá vůbec podnikat, a tím spíše ne v pivovarnictví. No a třetí skupina diskutujících do toho začne vždy hanět produkci Budvaru s tím, že po něm bolí hlava.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekProč by ale vlastně stát nemohl vlastnit pivovar? Třeba Bavorsko jako spolková země vlastní Weihenstephan a Hofbräu München, sousední Bádensko-Württenbersko zase Rothaus. Velmi slušná piva, mimochodem. A snad nikdo ze zastánců neviditelné ruky volného trhu nemůže podezírat Bavorsko z nějakých levičáckých tendencí.
Stát provoz Budvaru nijak nedotuje, naopak z něj čas od času získává dividendy. Za loňský rok to mělo být 300 milionů korun, nakonec ministerstvo zemědělství odsouhlasilo, aby pivovar tento zisk použil na investice a překonání následků skokového zdražení energií. Jinak se podnik chová naprosto stejně jako jiné soukromé subjekty, nemá ze strany majitele, tedy státu, žádné preference, tudíž nedochází k žádnému pokřivování tržního prostředí.
Proč by ale stát něco vlastnit měl? Není náhodou, že Budvar je jedním z mála národních podniků. Je to dáno unikátní situací, kdy jediným možným zájemcem o tento českobudějovický pivovar je největší nadnárodní pivní koncern AB InBev, vlastník ochranné známky amerického piva Budweiser. Ten s Budvarem vede soudní spory o používání jména Budweiser hezkých 115 let. Nyní jsou soudní spory v zásadě ukončeny a obě strany si hlídají svá vykolíkovaná území. V USA se Budvar může prodávat jen pod označením Czechvar, americký Bud se u nás nemůže prodávat vůbec. V ostatních zemích je to různé, někde (hlavně v kontinentální Evropě) může prodávat jen Budvar, někde jen Budweiser (prakticky celá Afrika a většina Asie), někde mohou být na trhu značky obě. Obě strany za soudní pře utratily stamiliony. Právě známka je to jediné, co AB InBev zajímá. Umožnila by mu totiž přístup na některé lukrativní trhy, jako je například Německo.
Privatizace Budvaru by znamenala jeho prodej AB InBev, nikdo jiný by do souboje s největší světovou skupinou nešel. Co by to znamenalo pro Budvar? Těžko odhadovat, AB InBev, respektive jeden z jeho předchůdců v Belgii v 50. letech zavíral pivovary, které nakupoval, obří rychlostí a dodnes jsou tam lidé, které firmě nemohou přijít na jméno.
Bude Budvar na prodej? „Letos odvedeme do státního rozpočtu 300 milionů,“ říká Dvořák
Nemusí přirozeně dojít na katastrofický scénář s uzavřením pivovaru. Lze ale jen těžko předpokládat, že by nový majitel podporoval rozvoj značky. Hlavně na zahraničních trzích, kam míří 70 procent výstavu (celkové produkce). Když před lety jihoafrický SAB kupoval Plzeňský Prazdroj, kupoval si svou vlajkovou loď, se kterou hodlal prorazit v Evropě. A ať si pivní tradicionalisté říkají, co chtějí, chuť Prazdroje se nijak zásadně nezměnila, noví majitelé nijak nezasahovali do receptury a o značku se starali. Těžko lze ale něco podobného očekávat od koncernu, který vlastní 630 značek ve 150 zemích světa.
Ostatně i ten argument o rodinném stříbře není úplně mimo, byť asi by bylo na místě volit méně exaltovaný slovník. Příběh Budvaru, který se zrodil z česko-německých půtek na jazykovém pomezí, je součástí českých dějin. Vznikl z podobného étosu jako pražské Národní divadlo, aniž bych význam těchto dvou institucí chtěl jakkoliv porovnávat. V současnosti probíhá příprava zápisu „pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“ na seznam nehmotných kulturních památek UNESCO. Můžeme si z toho utahovat, ale skutečně chceme riskovat konec tradičního a v mnoha ohledech unikátního pivovaru? Výměnou za bratru dvacet miliard korun, což není ani desetina ročního schodku českého rozpočtu?
Možná je tu přání otcem myšlenky, ale vše uvedené vede k přesvědčení, že se žádná privatizace konat nebude. Není k tomu důvod, politiky k tomu nic netlačí a naopak jim to může ublížit. Ale nebojte, ono to zase někoho napadne. Nejpozději asi tak za pět let.
