Vlak z Paříže a Berlína do Kyjeva měl ve čtvrtek zpoždění. Asi dva měsíce. Lídři Francie, Německa a Itálie, které na místě ještě doplnil zástupce východního bloku EU a NATO, rumunský prezident Klaus Iohannis, čekali s návštěvou hlavního města bojující země příliš dlouho. Teď to vypadá, že načasování nejvíce vyhovovalo Emmanuelu Macronovi, který může obrázky z cesty využít v posledních chvílích volební kampaně před nedělním druhým kolem parlamentních voleb.
Před jejich cestou panovala obava, aby ji nevyužili jen k přesvědčování prezidenta Volodymyra Zelenského, že válku je třeba ukončit stůj co stůj, a aby Ukrajina obětovala část svého území a tisíce životů za obnovení možnosti západoevropských států znovu obchodovat s Ruskem. To je přesně cíl, který by si přálo Rusko, na nějž začnou sankce, přijaté EU a dalšími demokratickými státy po zahájení agrese, s plnou vahou dopadat až tak od září.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekZ obrázků a prvních zpráv z jednání se dalo vyčíst jedno: Setkání chyběla srdečnost a zároveň soucítění tak dobře známé z předchozích návštěv západních politiků včetně českého premiéra Petra Fialy. Například všichni čtyři lídři členských zemí EU měli obleky, zatímco Zelenskyj svůj standardní válečný model. Byť jde jen o zdánlivý detail, vypovídá hodně o tom, jak formálně západní lídři setkání pojali.
Olaf Scholz po jednání se Zelenským řekl, že podporuje, aby Ukrajina (a Moldavsko) dostaly příští týden na summitu EU status kandidáta na členství, že Ukrajina patří do evropské rodiny a Německo ji bude podporovat v boji, jak dlouho bude potřeba.
Udělení statusu kandidáta podpořil v Kyjevě i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten se pochlubil dodávkou dalších šesti houfnic Caesar a slíbil, že jen Ukrajina si určí podmínky případného mírového jednání s Ruskem a Západ nebude Kyjev tlačit k ústupkům.
Pro Ukrajinu a její spojence v EU, jako je Česko nebo Polsko, jsou tato vyjádření lídrů nejsilnějších zemí EU poměrně zásadním diplomatickým vítězstvím, i když Scholz i Macron zdůraznili, že Ukrajinu jako kandidáta čeká hodně práce. Hodně těžké bude obhajovat další podporu Ukrajiny i pro politiky z EU, kteří jsou a ještě budou vystaveni tvrdé zkoušce s tím, jak Rusko bude využívat své plynové zbraně s blížícím se podzimem a další topnou sezonou. Voliči hlavně v západní Evropě jsou nervózní z rostoucích cen potravin a energií a někteří z nich by nejraději viděli konec války i za cenu toho, že Ukrajina přijde o část svého území.
Už to, co dělá plyn tento týden, jak Gazprom přiškrtil dodávky Itálii, Německu, Rakousku, Francii a Slovensku (souvislost s cestou lídrů do Kyjeva je jistě jen náhoda, že?), ukazuje, jak nutné je co nejrychleji se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Zatímco Scholz mluvil v Kyjevě se Zelenským, německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck vyzval firmy i občany v Německu, aby začali šetřit energiemi kvůli snížení dodávek ruského plynu za poslední dva dny až o šedesát procent.
Pokud návštěva Irpině a rozhovory s ukrajinskými politiky pomohou Macronovi, Scholzovi a Draghimu pochopit, jak nebezpečná je tato závislost na Rusku, tak jejich cesta měla smysl. I když z hlediska morální podpory bojující Ukrajině se konala dost pozdě.
Kreml sází v tuto chvíli na to, že Evropané budou unaveni válkou a že se bude drolit evropská jednota, která v prvních dnech po začátku ruské agrese zaskočila jak ruského prezidenta Vladimira Putina, tak Evropany samotné. Ruská vláda zaměří svoje informační působení na to, aby evropské země a jejich společnosti více rozdělila. Však i cestu západních lídrů do Kyjeva komentoval velmi jízlivě na Twitteru bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Další týdny a měsíce tak v evropské politice a ekonomice nebudou jednoduché, stejně jako nebude jednoduchá situace na ukrajinských bojištích. Ale platí, že ruská invaze a špatná kalkulace Vladimira Putina způsobily tektonické změny v evropské politice, které se úplně nedají označit za ruské vítězství: Kdysi neutrální Švédsko a Finsko míří do NATO, Ukrajina a Moldavsko se dostaly do předpokoje členství v Evropské unii. A celá Evropa pochopila, že závislost na levných ruských energetických surovinách ji vehnala do pasti, z níž bude cesta ještě dramatická, ale nutná.
