Věda mluví jasně. Za rapidně zrychlujícím oteplením a častějšími přírodními katastrofami stojí lidská činnost. Globální společnost tak stále rychleji směřuje k vědci stanovenému bodu zvratu, který povede k závažnému a nevratnému poškození životních funkcí naší planety.
A právě na tento stav reaguje nová zpráva mezinárodního panelu vědců pro změnu klimatu (IPCC). První část, která vyjde už příští týden, shrnuje poznání od roku 2014 a popisuje nové objevy s ohledem na nejnovější klimatické modely. A čím je tato zpráva důležitá? Právě na základě hodnoticích zpráv IPCC se totiž formulují strategická rozhodnutí, přijímaná politiky jak v jednotlivých státech, tak na mezinárodních klimatických vyjednáváních.
Z aktuální zprávy pak jasně vyplývá, že naše planeta se otepluje stále rychleji. I v Česku jsme v poslední dekádě zažili několikaleté období sucha následované roky se silnými bouřemi a lokálními povodněmi. I celá Evropa čelí na mnoha místech dopadům extrémního počasí, zejména prudkých bouřek, povodní a u nás dokonce i tornád. Kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře totiž dochází k nadměrnému zachytávání tepla, a tím pádem i tepelné energie v rámci planetárního systému. Více energie znamená nejen obecně teplejší podnebí, ale i prudší proudění vzduchu a rychlejší výměnu vodních par mezi zemí a mraky vinou zvýšeného odparu. Ohřívání planety tedy zesiluje proudění vzduchu, ale i sílu meteorologických jevů jako jsou bouře, vichřice nebo sucha.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekObdobnou nepravidelnost a extremitu počasí zažívají obyvatelé zemí tzv. globálního jihu, ale jelikož jsou tyto země obecně teplejší, jsou zde i projevy změny klimatu výraznější. V jistém smyslu tyto země již dnes ukazují budoucnost, která čeká i nás, pokud nezačneme jednat a bude se nadále oteplovat.
Naše planeta se od doby, kdy jsme začali spalovat fosilní paliva, oteplila v průměru o 1 °C. Co však znamená ono zdánlivě bezvýznamné oteplení v praxi? Hodnota zahrnuje jednak globální zvýšení teplot, kdy krátkodobý nárůst oproti průměru může být i v řádu jednotek až desítek stupňů Celsia, tak celkové zvýšení četnosti extrémního počasí.
Planeta se však neohřívá rovnoměrně a ani extrémní počasí nezasahuje všechny části Země stejně. Studie prokázaly, že póly se ohřívají výrazně rychleji než zbytek Země. Minulý rok i letos zasáhly polární oblasti vlny veder, které vedly k velkoplošnému zrychlení tání již tak zesláblých ledovců. To může zásadně změnit klimatické podmínky, na které jsme zvyklí.
Dopady změny klimatu postihují zejména chudé
V Člověku v tísni, humanitární organizaci působící ve více než 20 zemích po celém světě, vidíme dopady změny klimatu na vlastní oči. Jde o lidi, kteří čelí nebývalé potravinové krizi v důsledku selhání srážek a neúrody nebo povodní. Kvůli suchu a neúrodě rostou případy onemocnění z podvýživy, chudoby a nedostatku čisté vody. Když se zmenšuje přístup k základním zdrojům, jako je pitná voda a jídlo, často dochází k nepokojům a ozbrojeným konfliktům.
Příkladem konfliktu, na kterém se podílely dopady změny klimatu, může být již 10 let trvající válka v Sýrii. V kombinaci s probíhající pandemií covidu-19 vedou tyto tlaky k rapidnímu zhoršení životních podmínek hlavně těch nejchudších obyvatel, žen a dětí. Dlouhodobě řada regionů a komunit čelí změnám životního prostředí, které jim znemožňují si do budoucna zajistit obživu, a musí opouštět svá hospodářství a tradiční způsob života. V roce 2020 bylo v důsledku extrémního počasí nuceno opustit svůj domov na 20 milionů lidí po celém světě.
V chudých zemích Afriky a Asie přicházejí zemědělci kvůli změně klimatu o úrodu a svoje stáda. Člověk v tísni pomáhá lidem adaptovat se na tuto novou situaci pomocí kombinace tradičních a moderních technik udržitelného zemědělství a péče o krajinu a umožňuje tak lidem důstojně se uživit.
Například v roce 2020 jsme v Zambii reagovali na nejhorší sucho, které zemi postihlo za posledních 30 let. Přírodní katastrofa za sebou zanechala 2‚3 milionu farmářů bez dostatečné úrody a mnoho venkovských komunit uvrhla na pokraj hladomoru. Na jihu Angoly v provincii Huila, která je velmi citlivá na změnu klimatu, pomáháme místním zemědělcům zlepšit úrodu a výživu a dovolit tak lidem přežít bez toho, aniž by byli nuceni opouštět své domovy a hledat obživu jinde.
Na každé desetině stupně záleží
Naše Země se v současnosti nachází nebezpečně blízko hranice 1,5 °C, po jejímž překročení bude docházet k závažným zvratům v celém planetárním systému. Už nyní jsou průměrné teploty o 1 °C vyšší ve srovnání s předindustriální érou. Dle IPCC musí lidstvo během následujících deseti let dosáhnout razantního snížení světových emisí tak, aby se dostalo minimálně na polovinu současné roční produkce skleníkových plynů. Je nutné, aby se zabránilo nebezpečnému oteplení planety, k čemuž se v roce 2015 zavázaly světové státy podpisem Pařížské dohody. Navzdory slibům a globální pandemii množství emisí v atmosféře dále roste a v nadcházejícím roce se očekává další navýšení. Je to hlavně úkol pro politiky, aby se snažili snižovat produkci skleníkových plynů.
Zároveň je nutné ukládat nadbytečné skleníkové plyny z atmosféry do půd prostřednictvím fotosyntézy rostlin. Pokud jsou zdravé, ekosystémy, jako jsou deštné pralesy, přirozené pastviny nebo nám známé lesy střední Evropy, zachytávají a ukládají obrovská množství skleníkových plynů do půd, čímž zásadně přispívají k snižování skleníkového efektu a globálního oteplování.
Nicméně tyto jediné spolehlivé „uhlíkové pumpy“ čelí ohrožení v důsledku změny klimatu, masivní těžbě a vypalování. Budoucnost ale neleží jen na bedrech politiků. Zástupci korporací, regionální zastupitelé a občanská společnost by neměli spoléhat na dobrou vůli a prozřetelnost politických elit, nýbrž situaci vzít do svých rukou a jednat.
Česká veřejnost dlouhodobě prokazuje obrovskou solidaritu s těmi, kteří byli zasaženi neštěstím, jako jsou projevy extrémního počasí. Až budete v pondělí číst zprávu IPCC, berte v potaz, že dopady změny klimatu budou častější a výrazně intenzivnější, pokud nezačneme jako lidstvo okamžitě jednat. Každá tuna emisí se počítá, protože má okamžité dopady na ty, jejichž životy klimatická změna ohrožuje. A je jedno, jestli je ohrožuje tornádo na Moravě, povodně v Německu nebo sucho v Sýrii.
